Sídlí ve Forchu poblíž Curychu a od roku 1998 pomáhá nevyléčitelně nemocným zájemcům o odchod na onen svět. Koktejl s jedem už namíchala stovkám lidí. Mezi nimi přiznává i dva z Česka. - více zde
Nutno vysvětlit, že asistované sebevraždy provádějí ve více švýcarských starobincích, například v domě pro seniory Humanitas, jenž sídlí v Riehenu. - více zde
Jenže tam, jak MF DNES sdělila zaměstnankyně domu Humanitas, nepřijímají k asistovaným sebevraždám cizince.
Těm svou službu nabízí právě Dignitas. MF DNES se včera mailem spojila s jeho ředitelem Ludwigem Minellim a telefonicky i se spolupracovníkem ředitele Silvanem Luleyem. Co Luley říká?
Jak nakládáte s mrtvolami lidí, kteří u vás spáchají asistovanou sebevraždu?
To probíhá podobně jako ve vaší zemi. Na to jsou mezinárodní úmluvy.
Co to znamená ve vašem případě? Komu zašlete úmrtní list?
Podívejte, na takovéhle dotazy nemám čas. To je přece všude na světě stejné. Na vaše písemné dotazy vám rádi odpovíme, až si na to najdeme vhodnou chvíli.
Potřebuji jen vědět, jestli o úmrtí cizinců informujete ambasády zemí, z nichž přicházejí.
To je idiotská otázka. Od toho tu jsou zákony. Když u vás zemře náš občan, policie o jeho úmrtí informuje naši ambasádu. Všude na světě to je stejné. Nemusíte mi krást čas takovými dotazy.
Na vaší webové stránce jsem se dočetl, že v roce 2004 už čtyři čeští občané patřili mezi členy vaší organizace. Jak je tomu dnes?
My nevedeme žádné statistiky. Tím se zabývají lidé, kteří nemají nic kloudného na práci. Naši členové žijí po celém světě a my s nimi řešíme jejich každodenní problémy, jejich utrpení. Jestli k nám patří třeba sto Čechů, jestli jsme u nás na smrt doprovodili dva, tři, nebo jiný počet Čechů, to zajímá jen hovada.
Prosím?
Ano, na takovou věc se můžou ptát jen hovada. Je to naprosto bezvýznamné. Pokud chcete do vašich novin napsat něco zajímavého, tak pátrejte – ale okamžitě – po tom, kolik lidí u vás páchá sebevraždu a kolika lidem se to podaří.
Nás zajímáte vy.
Ne. Až o tom uděláte analýzu a zjistíte, že vaše země nemá zákonem ošetřenou možnost asistovaných sebevražd, tak pořádně své vládě zatopte, aby se měla k činu. Aby se už nikdy nemuselo stát, že by vaši občané trpící nesnesitelnými bolestmi museli jezdit do Švýcarska s cílem se tady rozloučit se životem a nalézt klid. To je vaším úkolem a k tomu nás přece nepotřebujete. Jde o sociální problém.
Jak odpovídáte na kritiku, která na vaši adresu často zaznívá, a sice, že jste obchodníci se smrtí? Odpovídáme, že to je absolutní "bullshit". Umíte anglicky? Zkrátka zhovadilost, kterou jen rozšiřují média. Ale my nemáme čas se tím zaobírat. Bylo by fajn, kdyby vaše noviny byly výjimkou. Zamyslete se nad tím, proč je počet pokusů o sebevraždu na světě v průměru o padesát procent vyšší než počet sebevražd.
Proč se vlastně tak divíte, že se o vás zajímáme?
My nejsme odpovědí na ten sociální problém. Tu si ve vaší zemi musíte najít sami.
Jenže lidé z Česka u vás tu odpověď hledali.
Tak ať se na nás obracejí dál. K tomu nepotřebují žádné noviny. Na nás se ale bohužel každý den obracejí také novináři z celého světa. Ptají se pořád na stejné blbosti. Jak to děláme, kolik lidí tu už bylo a podobné nesmysly. Nikoho to nezajímá.
Pokud to jsou jen nesmysly, které nikoho nezajímají, jak si vysvětlujete, že se tedy na vás novináři pořád obracejí?
Protože je přece zajímavé psát o věcech, které už byly napsány xkrát. Je to jako řetězová reakce. Noviny jen opisují, co napsal někdo jiný. Říkají si – jé, oni mají tohle. Honem to napíšeme taky.
Poslední vůle
|
