"Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyjadřuje ostrý a kategorický nesouhlas s přistáním jednotek Ozbrojených sil Ruské federace v sobotu 15. března 2014 nedaleko vesnice Strilkove v Chersonské oblasti," citoval britský list The Guardian prohlášení kyjevské diplomacie.
Na jihovýchod Ukrajiny podle ministerstva vstoupilo 80 vojáků a s podporou helikoptér převzali nad městečkem kontrolu. "Ministerstvo zahraničí oznamuje, že se Rusko dopustilo vojenské invaze, a žádá ruskou stranu, aby okamžitě stáhla své vojenské jednotky z území Ukrajiny. Ukrajina si vyhrazuje právo přijmout veškerá opatření, aby vojenskou invazi zastavila," stojí dále v prohlášení.
Ruské síly v sobotu obsadily distribuční stanici plynu blízko Krymu, což je podle agentury AP zřejmě první přesun ruských vojáků na ukrajinském území mimo Krym.
Ukrajinský parlament v sobotu rozhodl o dočasném odebrání pravomocí parlamentu Krymské autonomní republiky. Rozhodnutí ale referendu nezabrání, protože poloostrov mají pod kontrolou ruské ozbrojené síly.
Pro dočasné zrušení krymského zastupitelského sboru hlasovalo 278 ze 450 poslanců ukrajinské Nejvyšší rady. Základem pro tento krok je nález ústavního soudu, který označil za protiústavní rozhodnutí vypsat referendum o odtržení Krymu, stejně jako deklaraci nezávislosti Krymu.
Předseda ukrajinského zákonodárného sboru Oleksandr Turčynov, který je od sesazení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče zároveň úřadující hlavou státu, už dříve označil krymskou deklaraci a referendum za nelegální. Součástí dnešního usnesení Nejvyšší rady je podle agentury Interfax-Ukrajina i návrh zahájit přípravy nových voleb krymského parlamentu.
Rozhodnutí ukrajinských poslanců má ale jen symbolický charakter a konání referenda stěží zabrání, byť legálnost tohoto hlasování zpochybňují i Spojené státy a Evropská unie. Krym už zcela zjevně obsadily ruské ozbrojené síly, plebiscit je připraven a Moskva dala najevo, že od jeho podpory nehodlá ustoupit.
Moskva podle očekávání vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který označuje plánované referendum o statusu jihoukrajinského Krymu za neplatné a zároveň vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby ho neuznaly. Informovala o tom agentura Reuters.
Návrh rezoluce předložily Spojené státy. Moskva, která už Krym fakticky ovládla svými ozbrojenými silami, nedělní referendum podporuje bez ohledu na silný odpor Západu a na hrozby sankcemi. Plebiscit má stvrdit přičlenění poloostrova k Rusku.
V Rusku protestovaly desetitisíce lidí
Na moskevském Puškinově náměstí se na protivládním Pochodu míru den před referendem na Krymu sešlo přes 10 tisíc lidí. Protestovali proti okupaci poloostrova a ruské politice vůči Ukrajině.
"Za vaši a naši svobodu" hlásal jeden z nápisů na široké pásce, kterou drželi účastníci Pochodu míru. Vedle ruských a ukrajinských vlajek třímali také cedule s výzvami "Nedotýkejte se Ukrajiny", "Ne válce" anebo i "Odpusť nám, Ukrajino". Stuha rozvinutá přes ulici bojovala "Za Rusko a Ukrajinu bez Putina".
"Podle mě Krym je Ukrajina, i když většina lidí jsou tam Rusové. Měli by si svoje problémy vyřešit se svým státem, Rusko s tím nemá nic společného," řekla AFP 71letá učitelka v důchodu Alla. "Je to válka, okupace. Ze strany civilizovaného státu je něco takového nepřijatelné," dodala.
Podobné akce se podle serveru Gazeta.ru konaly i v dalších ruských městech, například v Petrohradu, Jekatěrinburgu či Samaře. Na rozdíl od Moskvy však nebyla tato opoziční shromáždění povolena.
V hlavním se uskutečnilo i shromáždění na podporu Kremlu nazvané Pochod bratrství. Jeho účastníci na Rudém náměstí vyzvali k účasti "všechny, kdo jsou ochotni čelit náporu neonacismu na Ukrajině a bránit svou vlast proti invazi západních mocností."
Podporu prezidentovi Putinovi vyjadřovalo kolem 15 tisíc lidí. Řada z nich na sobě měla červené bundy s nákresem mapy bývalého Sovětského svazu a nápisem SSSR 2.0 na zádech jako výzvy k vytvoření nového svazu.
Referendum se konat bude
Na poloostrově podle médií panuje před nedělním referendem napjatý klid střežený ozbrojenci. Údajně jde jen o místní domobranu, ale málokdo už pochybuje o zapojení ruské armády. Hlasování začne v osm hodin ráno místního času (7:00 SEČ) a skončí o dvanáct hodin později.
Údajně je vše připraveno pro průzkumy mezi voliči po odhlasování, takže odhady by mohly být známy krátce po uzavření hlasovacích středisek. Podle předsedy organizačního výboru Michajla Malyčeva by se brzy také měly objevit první předběžné výsledky, konečné se čekají v pondělí ráno.
Malyčev podle agentury AFP rovněž uvedl, že na Krymu je 623 novinářů zastupujících 129 sdělovacích prostředků a také 135 pozorovatelů ze zahraničí. Vytištěno je 1,5 milionu hlasovacích lístků, což prý s určitou rezervou odpovídá dospělému obyvatelstvu Krymu.
