Protestní akce vypukly v Káhiře již ve čtvrtek, tedy v předvečer druhého výročí lidového povstání, které nakonec smetlo i dlouholetého vládce Egypta Husního Mubáraka. V pátek se pak na káhirském náměstí Tahrír, které se stalo symbolem protestů, sešel ještě početnější dav demonstrantů. Vzduchem létaly kameny, petardy i zápalné lahve, policie kontrovala slzným plynem.
"Naše revoluce pokračuje. Odmítáme, aby nadvládu v tomto státě měla jakákoliv strana. Státu Bratrstva říkáme NE," prohlásil pro televizi agentury Reuters jeden z opozičních vůdců Hamdín Sabahí.
Potyčky mezi převážně mladými radikály z řad demonstrantů a policisty vypukly poté, co se někteří z nich pokusili prorazit betonové zátarasy blokující přístup k vládním budovám. Bitky probíhaly i v blízkosti prezidentského paláce. Kromě Káhiry byly protestní akce a pouliční střety hlášeny i z několika dalších měst včetně Alexandrie a Suezu. Při střelbě v egyptském Suezu byli zabiti čtyři lidé, další člověk prý v kritickém stavu. Při protestech bylo v celé zemi zraněno přes 250 lidí.
Demonstranti si dva roky od vypuknutí egyptské revoluce berou na mušku nové vládce, kteří pocházejí z řad fundamentalistického, dříve zakázaného Muslimského bratrstva. Mezi ně se řadí i současný prezident Muhammad Mursí, který marně vyzýval Egypťany, aby si druhé výročí protestů připomněli "civilizovaným a poklidným způsobem, který ochrání náš národ, naše instituce a naše životy". Islamisté se také rozhodli, že upustí od konání svých vlastních demonstrací.
Egyptská revoluce sice nebyla první - "arabské jaro" začalo v Tunisku - vzhledem k významnému postavení země pyramid v muslimském světě však byla mimořádně významná. Mnohým tehdejším příznivcům ale přinesla i zklamání, neboť Mubárakův režim nahradila dominantní pozicí islamistů.
