Jednou z nejhorších forem dětské práce je pomoc v tkalcovských dílnách. Děti pracují až 14 hodin denně ve špatně osvětlených místnostech, celou dobu sedí u tkalcovského stavu.
"Zdravotní problémy, které si odsud děti odnášejí, jsou velmi vážné. Počínaje špatným zrakem, přes poškozenou páteř až po problémy s citem v prstech, které mají od dennodenní práce úplně zničené," popisuje programová manažerka Člověka v tísni (ČvT) Tereza Porybná, která má na starost vzdělávací projekty a projekty prevence dětské práce a obchodu s dětmi.
Krajina v etiopském regionu Dita
Osmiletý Mulatu pracuje v takové dílničce už několik měsíců. "Nemám žádný kontakt s rodinou. Každý den pracuji mnoho hodin, někdy nedostanu celý den najíst a spát musím na rohožích v dílně. Je to těžké," posteskl si chlapec.
V tkalcovských dílnách nejčastěji pracují venkovské děti, které do města přivedli překupníci a majitelům dílen je prodali. "Tyto děti pocházejí často z chudých horských oblastí na jihu země, které jsou známé výrobou tradičních látek," vysvětluje Porybná.
Nábor nových dětí probíhá obvykle tak, že do vesničky přijde příbuzný nebo známý, rodičům nabídne, že jejich dítě s sebou vezme do města, zpravidla do Addis Abeby, a tam mu zajistí práci, vzdělání a postará se o něj. Rodičům zaplatí v přepočtu zhruba sto korun a ročně jim pak posílá malý obnos peněz, pokud vůbec nějaký.
Rodiče v izolovaných oblastech nemají příliš informací o městských dílnách a neuvědomují si, že to jejich potomkům může ublížit. "Myslí si, že zajišťují dítěti i rodině lepší život," přibližuje Tereza Porybná.
Chudoba vhání děti do spárů překupníků
Po příchodu do měst překupníci děti prodají za směšnou částku. Ženy obvykle směřují do blízkovýchodních zemí jako hospodyně, děti končí v tkalcovských dílnách, továrničkách nebo v obchodech. Ve velkoměstech dělají žebráky a pouliční prodavače, na venkově dřou na farmách a plantážích. Dívky často končí jako prostitutky.
Podle výzkumu mezinárodní organizace pro migraci IOM se v Etiopii podobným způsobem prodá kolem 20 tisíc dětí ročně. To je jedno z největších čísel na světě. Způsobuje to především extrémní chudoba, ze které se lidé snaží uniknout migrací do větších měst, a také rostoucí poptávkou po levné pracovní síle.
Když si překupníci plácnou, dítě zpravidla čeká už jen práce nebo život na ulici. Existují ale i výjimky. Jednou z nich je příběh dvanáctiletého Anteneho. Jeho maminka, od níž odešel manžel, měla problém uživit svým pět dětí. Proto kývla na nabídku známého, že chlapce vezme do Addis Abeby do učení a ještě jí zaplatí 80 birrů (v přepočtu asi 120 korun).
Tkalcovská dílna v Etiopii
Doufala, že ve městě se mu dostane lepšího vzdělání. "Když o něm delší dobu neslyšela, začala se zajímat, zda je všechno v pořádku. Přes známé zjistila, že chlapec není tam, kde měl být a vydala se jej hledat," líčí Porybná. Svého syna vystopovala do jedné z tkalcovských dílen v chudinské čtvrti Shiromeda. Majitel nejdřív chlapce zapíral, ale nakonec ho propustil a on mohl odejít s matkou zpět domů.
Místo hospodyně prostitutkou na tržišti
Některé děti ale odcházejí z domova dobrovolně. Patnáctiletá Mekdes odešla z domova, protože si nerozuměla s macechou. Sestřenice jí slíbila, že bude pracovat jako hospodyně v Addis Abebě. Realita byla nakonec ale úplně jiná. Mekdes skončila jako prostitutka na tržišti.
"Žiju, stejně jako spoustu ostatních dívek tady, z ruky do úst. Nevyhovuje nám to, ale žádnou alternativu nemáme, jiná práce není. Zpátky domů nechci, protože tam je to ještě těžší a nevím, jak jinak bych tady mohla sehnat peníze. Aspoň mám tady nějaké kamarády," přibližuje Mekdes.
Člověk v tísniČlověk v tísni působí v Etiopii od roku 2003. Staví se zde nové školy, většina je financovaných ze společné sbírky ČvT a Junáka. Pro učitele základních škol také pořádá školení v moderních učebních metodách. Má zde i projekty zaměřené na prevenci dětské práce a obchodování s dětmi, které jsou financované z peněz EU. Další projekty jsou zaměřené na životní prostředí, obživu a získávání nezávadné vody, Organizace v Etiopii staví a opravuje hlubinné vrty na vodu. |
Patnáctiletou Meazu odvedli z domova v 15 letech, pracovala jako prostitutka, dokud ji nenašla jedna partnerská organizace ČvT. "Dívku odvedli do rehabilitačního centra, s nikým nemluvila, zároveň z centra nechtěla vůbec odejít. Nechtěla ani domů, ani zpátky do Addis Abeby," líčí Porybná. Když po třech měsících dívka začala komunikovat, řekla, že se vrátit domů nemůže, protože nenese žádné peníze.
Podobný problém má podle Porybné řada dětí, které odešly z domova za prací. "Jednak se stydí, že si nic nevydělaly, odvyknou ale také rodině a nechápou, co by doma mohly dělat," přibližuje. Dalším problémem, že v některých rodinách měly děti velmi špatné podmínky, a proto se tam vrátit nechtějí.
Nástěnka s etiopskými dětmi zachráněnými před otrockou prací
Práce a děti? Proč ne
Podle Terezy Porybné je v Etiopii dětská práce považovaná za naprosto běžnou. Do značné míry je to způsobeno tím, že se zde 80 procent populace živí zemědělstvím a většina chudých venkovských rodin bez pomoci dětí neobejde. Osmiletá Tigist svým rodičům také pomáhá po skončení školy až do večera a nevidí na tom nic divného.
To, že děti pracují, ale neznamená, že by je rodiče neměli rádi, dětství se vnímá v Etiopii poněkud odlišně. "Zatímco v západních zemích se dětství a práce vylučuje, v Etiopii nikoliv. Rodiny mívají mnoho dětí, fungují jako samostatné ekonomické jednotky. Děti se tím zároveň i učí," popisuje Porybná.
Etiopie a děti Podle statistik mezinárodních organizací pracuje v Etiopii 80 procent dětí ve věku 5 až 15 let. Nejčastěji se jedná o pomoc v domácnostech a na poli. Často děti také pracují jako drobní prodavači, čističi bot, profesionální žebráci, pomocníci v barech nebo "naháněči" do autobusů. Některé z nich takto pracují dobrovolně. Za nejhorší formy dětské práce je podle mezinárodních konvencí považován obchod s dětmi, otroctví, sexuální využívání a práce v nebezpečném prostředí. V Etiopii se do nejhorších forem počítá dětská prostituce, práce v tkalcovských dílnách a sběr surovin na skládkách. V posledních letech se také rozšířil obchod s dětmi, údaje mezinárodní organizace pro migraci IOM mluví o 20 tisíc dětí ročně. Obvykle se jedná o děti z chudých venkovských oblastí, které překupníci vozí do etiopských velkoměst nebo je prodávají za hranice. |
