"Proč, po šestnácti letech (neúspěšných mírových hovorů), nezměnit jednání? Rozhodli jsme se být aktivnější a urychlit konec okupace tím, že budeme velmi tvrdě pracovat na vybudování pozitivních skutečností, které budou v souladu se vznikem našeho státu. (...) To je naše agenda," řekl britskému deníku The Times Salam Fajád.
Před šestnácti lety podepsali Izraelci a Palestinci první mírovou dohodu, takzvanou dohodu z Osla.
Palestinský politik se domnívá, že pokud funkční stát opravdu vznikne, přinutí to Izrael "vyložit své karty na stůl" a ukázat, zda opravdu mínil ukončit okupaci Západního břehu Jordánu. Pro vznik státu jsou podle něj třeba kompetentní bezpečnostní složky, fungující veřejné služby a prosperující ekonomika. Toho by palestinská samospráva chtěla dosáhnout do poloviny roku 2011.
Netanjahu vyrazil do EvropyMluvit se bude hlavně o osadách |
"Je posilující jen takhle přemýšlet," míní Fajád, který strávil poslední dva roky lákáním investorů na Západní břeh a budováním profesionálních bezpečnostních složek. Na jejich trénink dohlížejí jak Britové, tak Američané.
Fajád prohlásil, že dny vzájemného obviňování skončily a obě strany musí začít naplňovat takzvanou Cestovní mapu z roku 2003, podle níž by měl Izrael ukončit budování osad na palestinském území a Palestinci zamezit aktivitám militantních skupin, které si berou na mušku židovský stát.
Jedním z největších problémů na cestě ke smíru mezi Izraelem a Palestinci a také ke vzniku dvou vedle sebe v míru existujících států jsou právě židovské osady na Západním břehu. Izrael minulý týden sice pozastavil výstavbu nových sídlišť, pokračovat chce ale v už schválených projektech. To se samozřejmě nelíbí Fajádovi.
Ten varuje, že času pro dosažení mírového řešení ubývá. "Není to tak, že osadnické aktivity jsou zmrazeny a čeká se na řešení. Osadnictví pokračuje, budování zdi pokračuje, zabírání palestinského území pokračuje, stejně tak jako demolice domů v Jeruzalémě," říká.
Izrael vede s Palestinci také spor o východní Jeruzalém, který židovský stát anektoval během války v roce 1967 a vyhlásil za svou nedělitelnou metropoli. Palestinci ve východní části spatřují metropoli svého budoucího státu.
Židovské osady na Západním břehu měly být hlavním tématem jednání mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a britským ministerským předsedou Gordonem Brownem v Londýně.
A britský ministerský předseda podle očekávání označil osady za překážku pro vznik dvou států. Netanjahuova vláda sice pozastavila schvalování nových osad, zastává rozšiřování těch stávajících kvůli "přirozenému přírustku" jejich obyvatel. Netanjahu ze svých plánů neustoupil ani po schůzce s Brownem.
Na společné tiskové konferenci se oba státníci věnovali dalšímu palčivému problému a tím je kontroverzní íránský jaderný program. Brown i Netanjahu varovali Írán, že mu budou hrozit tvrdší mezinárodní sankce, pokud nebude v této otázce spolupracovat. "Pokud nebude okamžitě žádný pokrok, tak věřím, že svět bude muset vnímat jako prioritu zpřísnění sankcí proti Íránu," řekl britský ministerský předseda.
Netanjahu včera přiletěl na čtyřdenní návštěvu Evropy a zítra se má setkat s americkým zvláštním vyslancem pro Blízký východ Georgem Mitchellem, ve čtvrtek pak s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Západní politici nahlížejí na židovská sídliště na palestinském území kriticky a dá se čekat, že budou na Netanjahua tlačit, aby výstavbu zmrazil. Ten podle svého mluvčího zásadní průlom během nadcházejícího setkání s Mitchellem neočekává. Doufá prý ale, že mírové hovory s Palestinci budou obnoveny do dvou měsíců.
