Teprve nyní dostává příběh devatenáctileté Jessiky a jejích druhů jiné, mnohem reálnější obrysy.
V těchto dnech americká armáda vypracovala patnáctistránkovou zprávu, v níž rekonstruuje březnové události. Takřka všechno bylo jinak, než se původně líčilo, jak naznačují části zprávy, které pronikly na veřejnost.
Incident z 23. března, třetího dne války, při němž u Násiríje zahynulo jedenáct amerických vojáků, devět zraněno a pět - včetně Jessiky - bylo zajato Iráčany, byl zřejmě nejpopisovanějším detailem irácké operace a nejednou se něm zmínil i George Bush.
507. pomocná a zajišťovací rota se dostala na nepřátelské území omylem a dezorientací. Za vše může "válečná mlha a chaos", zmiňuje se zpráva, lidská únava, izolace, špatná komunikace i nefungující zbraně.
Špatný pohled do špatné mapy
Vyčerpaný velitel roty, která měla za sebou již téměř 70 hodin jízdy bez odpočinku od kuvajtských hranic, se špatně zorientoval v mapě, a místo aby pokračoval v bezpečí mohutného konvoje 600 vozidel dál k severu, zamířil k městu Násiríja, stále obsazeném Iráčany.
Jak tvrdí někteří kongresmani, obeznámení s obsahem zprávy, velící kapitán Troy King prý měl k dispozici pouze fotokopii mapy a navíc mu takřka nefungovalo rádiové spojení. Podle jiných zdrojů rotu špatně navigoval k Násiríji i voják na jedné z předchozích křižovatek.
18 vozidel pomocné roty, složené většinou z mechaniků a vojáků nebojových profesí, se tak logicky ocitlo pod iráckou palbou. Několik aut uvízlo v pouštním písku, u jiného vozidla zase došlo palivo a i tak malá kolona se rozpadla na několik snadných cílů. Vojenský džíp humvee, ve kterém jela Jessica, byl v takřka sedmdesátikilometrové rychlosti zasažen protitankovým granátem a navíc narazil do traktorového návěsu.
Zásah granátem i srážka způsobily veškerá zranění Jessiky, přestože původní informace hovořily o tom, že byla postřelena i pobodána při tom, když "sváděla statečný boj do posledního náboje", aby nepadla do rukou nepřítele.
Z 33 vojáků jich z pasti vyvázlo jen šestnáct. Ti, kteří přežili, tvrdí, že se snažili opětovat nepřátelskou palbu, ale v mnoha případech se jim to nepodařilo. Jejich automatické pušky M-16, které patří ke standardní výzbroji americké armády, prý nefungovaly.
Jeden voják, zmiňuje se zpráva, se snažil střílet z jediného kulometu roty, avšak i ten selhal. Zřejmě "se na zbraních podepsala nedostatečná údržba v extrémních pouštních podmínkách", citovala z armádní zprávy agentura Reuters.
Samostatnou kapitolu představuje osvobození Jessiky z rukou nepřítele.
1. duben: Drtivý útok na neexistujícího nepřítele
1. dubna pod rouškou noci, kryti vrtulníkem i obrněným transportérem, podnikli členové zvláštního amerického komanda útok na násiríjskou nemocnici, v níž byla držena Jessica Lynchová.
Pár dní poté obvinila britská BBC Pentagon, že náročnost a nebezpečnost záchranné mise pěkně přehnal. Do násiríjské nemocnice se pak vypravil reportér agentury AP, aby zpětně zjistil, co se tehdy v noci 1. dubna vlastně dělo. "Celé to drama bylo zbytečné," prohlásil tamní internista Házim Rikabi a další iráčtí lékaři i sestry, kteří se starali o Jessiku, tvrdili totéž. "Proč ta hollywoodská show? Jen chtěli ukázat, že jsou hrdinové."
V té době nebyl v násiríjské nemocnici ani jediný irácký voják. Personál nemocnice dokonce potvrdil, že již předtím se snažili Jessiku předat Američanům. Když tam vtrhli členové komanda, odmítli prý nabízený univerzální klíč, namísto toho drželi lékaře a sestřičky v poutech, vyráželi dveře a stříleli...
Podle Pentagonu ovšem američtí vojáci netušili, že se v nemocnici nesetkají s ozbrojeným odporem a "museli být připraveni na všechny eventuality". "O Násiríji se tvrdě bojovalo," připomněl David Lapan, mluvčí Pentagonu.
Nicméně podle amerických zdrojů k záchraně Lynchové přistoupila armáda poté, co irácký právník Muhammed Odeh Rehajíf "několik dní mapoval místo, kde byla umístěna".
Že by Američany neinformoval o tom nejdůležitějším, že z nemocnice už zmizeli iráčtí vojáci...? Rehajíf a jeho rodina z bezpečnostních důvodů přesídlili do USA a sám Rehajíf podle AP přijal místo u Livingston Group, lobbystické firmy ve Washingtonu.
"Jessie nikdy nepožadovala, aby se z ní dělala hrdinka," reagoval na zprávy z Iráku Randy Coleman, mluvčí rodiny Lynchových.
Jessica dosud na veřejnosti nepromluvila. Zatím se stále léčí ze zranění ve washingtonské nemocnici.
