Putin se na tiskové konferenci vyjádřil mimo jiné k vývoji pandemie v Rusku, kde začalo hromadné očkování ruskou vakcínou Sputnik V. Uvedl, že se nechá očkovat proti koronaviru, ale na doporučení specialistů až ve vhodnou chvíli. Je nicméně přesvědčený o nutnosti všeobecné vakcinace.
„Poslouchám doporučení našich odborníků, a proto jsem to zatím, jak doporučují odborníci, neudělal. Ale udělám to v první vhodnou chvíli,“ uvedl Putin. Vyjádřil přitom přesvědčení o nezbytnosti všeobecného očkování proti koronaviru.
Putin odmítl, že by ruští hackeři zasahovali do prezidentských voleb v USA. Odmítl rovněž, že by pomohli Trumpovi k jeho vítězství v roce 2016. Doufá, že Bidenovo zvolení pomůže řešit nynější problémy v rusko-amerických vztazích.
Vyjádřil se i k opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl v srpnu otráven. „Tento pacient berlínské kliniky využívá v daném případě podpory zvláštních služeb USA. Pokud je to tak, pak je to zajímavé, protože by ho zvláštní služby samozřejmě měly sledovat. Ale to vůbec neznamená, že je ho třeba otrávit, kdo ho potřebuje?“ řekl s úsměškem Putin. Kdyby někdo chtěl Navalného otrávit, pak by to „asi dovedl do konce“, dodal.
Navalnyj: Putin všechno přiznal
Sám opozičník si slova šéfa státu, který svou kariéru začal v tajné službě, vyložil jako přiznání. „Díval jsem se. Putin všechno přiznal. Ve svém stylu (CIA-CIA), ale vše přiznal. Pochopil, že nelze popírat naše železobetonové důkazy. Tedy ano, FSB (ruská tajná služba) skutečně za mnou jezdilo čtyři roky, ale nespáchali travičství. Protože‚ kdyby chtěli otrávit, tak by se to povedlo,“ zareagoval Navalnyj na Twitteru.
Navalnyj v srpnu zkolaboval za letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Po dvou dnech byl převezen v bezvědomí do Německa na kliniku Charité, kde mu byla diagnostikována závažná otrava. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) následně potvrdila, že v krvi kritika Kremlu byla nalezena nervově paralytická látka typu novičok.
Putin se stále ještě nerozhodl, zda bude při příštích prezidentských volbách v roce 2024 opět kandidovat, jak mu to umožňují letošní změny ústavy.
O zdraví prezidenta nejvíce vědí Američané, nejméně informací mají Rusové |
Ruský prezident se vyjádřil také k situaci v Náhorním Karabachu, kde Rusové dohlížejí na příměří mezi Ázerbajdžánci a Arménci. „Z pohledu mezinárodního práva je Karabach ázerbajdžánský,“ řekl Putin. K Bělorusku prohlásil, že země potřebuje, aby se lidé mohli svobodně a bez vnějších zásahů vyjádřit. „A to v současnosti probííhá,“ řekl.
Své otázky tentokráte směli prezidentovi zaslat i prostí Rusové, protože kvůli pandemii letos odpadla tradiční Putinova debata s národem v přímém přenosu.
Ještě před pandemií se Rusko ocitlo ve vážné hospodářské krizi a situace se zhoršila kvůli vysoké nezaměstnanosti a nespokojenosti Rusů například s cenami potravin. Kritici obviňují Putina, že nemá žádné řešení problémů, poznamenala DPA.
Putin prohlásil, že se Rusko postupně zbaví své ekonomické závislosti na vývozu ropy a plynu. Čím ekonomické ztráty nahradí ale neupřesnil.
Osmašedesátiletý šéf státu na otázky ruských i zahraničních novinářů odpovídal ze své rezidence u Moskvy, kde je chráněn před nákazou a kterou v posledních měsících jen vzácně opouštěl.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno pokládal za vhodné zdůraznit, že šéf státu je zdráv a v dobré kondici. Novináři se na Putinovo zdraví ptali poté, co před kamerou opakovaně kašlal.
