"Kdybychom byli politická strana, bez problémů volby vyhrajeme a byl by klid," usmívá se sedmatřicetiletý Tarkan Sevinçli, který má obchod v istanbulské čtvrti Fenerbahçe. Patří mezi miliony fanoušků stejnojmenného fotbalového klubu, který ve čtvrtek večer oficiálně oslavil sto let své existence.
Počet příznivců může působit velkolepě, ale funguje zde heslo "my versus oni" - Fenerbahçe je jediným ze čtyř prvoligových istanbulských týmů a zároveň jediný, který sídlí v asijské části města.
Centrem čtvrtečních fotbalových oslav byla Bagdat Caddesi neboli Bagdádská ulice. Zaplnily ji desítky tisíc lidí oblečených do dresů. Klub investoval miliony dolarů do speciálního osvětlení nejen stadionu, ale i samotné ulice začínající právě u fotbalového svatostánku.
Modro-žlutý příliv na jeden večer zcela přehlušil snahy jednotlivých partají zaujmout obyvatele před volbami, které mají rozhodnout o dalším směřování země.
Politický ostrůvek ve fotbalovém moři
Ne že by se partaje nesnažily. Mladík v červenobílých barvách MHP neboli Strany národního hnutí rozdával letáky před budovou, jejíž majitel neváhal a vyvěsil na ní stranické vlaječky a plachty s volebními lídry. Kolemjdoucí ale tento politický ostrůvek míjeli víceméně bez povšimnutí.
Tváře kandidátů shlížejí z mnoha budov po celém Istanbulu. Je to jedno ze specifik tureckých voleb. Snad nikde jinde na světě by si lidé dobrovolně a zadarmo na svůj dům nevyvěsili politické plakáty.
O 550 poslaneckých mandátů se v zemi desetkrát větší než Česko bude v neděli ucházet přibližně 7400 kandidátů, většinou na listinách čtrnácti stran. Oprávnění volit má 42,5 milionu z celkem 74 milionů obyvatel.
Světlo znamená průhlednou vládu
Předvolební kampaň v Turecku naplno vypukla před třemi týdny. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vsadila - kromě národních vlajek, které jsou v arzenálu všech partají - na kombinaci oranžové, bílé a modré a zejména na výrazný motiv svítící žárovky, což má symbolizovat "světlo, elektrické osvětlení a průhlednou vládu".
AKP patří k favorizovaným a zároveň nejvíce proklínaným uskupením. Právě její dosavadní politika, v níž nechybí klientelismus, byrokracie a vstřícnost k posílení islámských prvků a která podle mnohým kritiků ohrožuje sekulární a demokratický status země, dotlačila Turecko k předčasným volbám.
Podle soukromého statistického úřadu KONDA získá AKP, kterou mají v oblibě zejména majetné vrstvy, ve volbách 48 procent hlasů. "Co se stalo s těmi 98 procenty lidí, kteří podle jiných průzkumů nechtějí AKP volit?" ptá se ironicky nezávislý deník Tercüman.
List zveřejnil jinou statistiku, která dává úplně odlišný pohled. Podle ní bylo za čtyři a půl roku vlády AKP zavřeno 370 tisíc maloobchodů, úředníci si musejí hledat další zdroje příjmů, zemědělci prodávají traktory, protože nedostali dotace, důchodci mají malé penze.
"Dva miliony úředníků, deset milionů nezaměstnaných, dvacet milionů hladových a nezaopatřených, patnáct milionů farmářů, osm milionů důchodců a stejný počet dělníků plus 1,7 milionu umělců, ti všichni pláčou," vypočítal Tercüman. Součet nesedí s počtem voličů jen proto, že v Turecku lze pracovat už od patnácti let.
Premiér Recep Tayyip Erdogan odmítl veřejnou diskusi s lídry ostatních stran a radši se o půlnoci v přímém přenosu nechal zpovídat ve spřízněné televizi ATV. Bez obav z přerušení mohl vysvětlovat, proč třeba chce za pouhý dvouletý profit prodat státní podnik Petkim, který má strategický ropný monopol.
Hned ráno pak dostal "ťafku" od svého bývalého politického mentora, profesora Necmettina Erbakana. "Pokud říkáte ne sionismu a imperialismu a nechcete, aby se Turecko rozdělilo na malé části a pokračovalo opovržení u dveří Evropské unie, pak Erdogana rozhodně nevolte," nechal se slyšet v novinách bývalý premiér, který AKP před pěti lety pomáhal zakládat.
Podobně bezkonfliktní jako ten Erdoganův byl i na jiném kanále další noční rozhovor, tentokrát s ministrem zahraničí Abdullahem Gülem. Ten se před několika měsíci pokoušel získat post prezidenta, ovšem jeho kandidatura vyhnala do ulic statisíce lidí po celém Turecku.
Erdoganova partaj až třetí?
Podle dnešního vydání deníku Tercüman, jednoho z mála listů, na který nemá AKP vliv, vede v předvolebních průzkumech MHP s 25 procenty, druhá je CHP (Republikánská lidová strana) se ztrátou tří procent, AKP je až za nimi. Dále by se do parlamentu dostaly Erbakanova strana Saadet, demokraté z DP a Strana mladých GP.
Zbytek partají pod hranicí volitelnosti má dohromady jedenáct procent. Patří mezi ně i HYP, podle některých pozorovatelů černý kůň letošních voleb. V médiích se skoro vůbec nevyskytuje, a tak je vděčná za každou podporu svých příznivců.
Jejím volebním lídrem je filozof a profesor Yaşar Nuri Öztürk, autor padesáti knih, třeba moderní verze Koránu, která patří v Turecku k nejprodávanějším. Muže, jenž dlouhá léta bojuje proti fundamentalismu, ocenil před časem i americký časopis Time, když ho zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí na světě.
Volebními materiály HYP ověsil svůj obchod i Tarkan Sevinçli. "Je to úplně nová strana, která nemá žádná pojítka s těmi už existujícími. Neohání se okázale islámem či jmény proroka Mohameda a Mustafy Kemala, ale slibuje, že bude pokračovat v jejich myšlenkách a odkazu," vysvětluje fanoušek Fenerbahçe, který sice nyní bojuje za javorový list ve znaku HYP, ale jeho celoživotními barvami stejně zůstanou modrá a žlutá.
