Před deseti lety rozhodlo NATO o bombardování Jugoslávie

  10:45aktualizováno  10:45
Přesně před deseti lety generální tajemník NATO vydal rozkaz k bombardování Jugoslávské svazové republiky. Cílem operace Spojená síla, která trvala 78 dnů, bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v jihosrbské provincii Kosovo, odkud utíkaly statisíce lidí. Šlo o první bojovou misi Aliance proti suverénnímu státu.

Letadla směřující do Jugoslávie startovala i z lodi USS Theodore Roosevelt v Jónském moři. | foto: Profimedia.cz

Generální tajemník NATO Javier Solana vydal rozkaz 23. března 1999 a nálety začaly o den později. Výsledkem bylo stažení srbských jednotek z Kosova a souhlas Bělehradu s rozmístěním mezinárodních sil v této oblasti.

Soužití Srbů a Albánců na území Kosova v průběhu staletí opakovaně provázely konflikty. Znovu se rozhořely koncem 80. let v souvislosti s výrazným omezením kosovské autonomie centrální jugoslávskou vládou. Tento krok Bělehradu vedl k radikalizaci nálad v provincii a povzbudil úsilí Kosovanů o získání vlastního státu.

V polovině devadesátých let vstoupila na scénu ozbrojená Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK), která útočila na srbské cíle v oblasti. Situace přerostla na podzim 1997 v otevřený střet mezi UÇK a jugoslávskými policejními silami. Během bojů řada obyvatel utekla ze svých domovů, nebo z nich byla vyhnána.

Miloševič nechtěl v zemi mezinárodní jednotky

Obava, že situace může eskalovat v krvavý etnický konflikt podobný válce v Bosně, přiměla mezinárodní společenství ke zvýšení tlaku na Miloševičovu Jugoslávii. V září 1998 schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci požadující okamžité zastavení bojů a zahájení mírových rozhovorů. Severoatlantická aliance zároveň Bělehradu pohrozila použitím síly v případě eskalace konfliktu.

Na podzim 1998 skutečně došlo k přechodnému zklidnění situace, ale už na sklonku roku boje propukly s novou intenzitou. Za těchto okolností začala v únoru 1999 mezinárodní konference o řešení krize.

Vojáci připevňují protitankové střely na letouny Harrier, které poletí bombardovat Kosovo

Jednání, jež začala na francouzském zámečku Rambouillet a posléze se přesunula do Paříže, však oboustranně přijatelnou dohodu nepřinesla. Zatímco kosovští Albánci mírový plán podepsali, reprezentanti Jugoslávie to odmítli. Bělehradu vadil zejména návrh na rozmístění mezinárodních sil v Kosovu.

První bojová mise proti suverénnímu státu

Poté, co byl americkým vyjednavačem Richardem Holbrookem 23. března 1999 oznámen definitivní krach jednání s Miloševičovou vládou, vydal generální tajemník NATO Javier Solana rozkaz k zahájení vojenské intervence. Vedením operace Spojená síla byl pověřen vrchní velitel sil NATO v Evropě Wesley Clark. Cílem úderů se staly srbské vojenské cíle a další strategické objekty na území Jugoslávské svazové republiky.

Operace zaznamenala hned několik prvenství: byla první bojovou misí Aliance proti suverénnímu státu, poprvé od konce druhé světové války se do bojové akce zapojilo i Německo a křest ohněm si na nebi nad Jugoslávií odbyl "neviditelný" bombardér B-2.

Uprchlický tábor v Brazde pro tisíce obyvatel Kosova vybudovalo NATO

Zatímco letecká kampaň pokračovala, vyslovily jugoslávské orgány souhlas s mezinárodním plánem pro Kosovo, který počítal s odsunem srbských sil z Kosova a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti. Příslušná dohoda byla podepsána 9. června 1999 v makedonském Kumanovu. Následující den NATO nálety pozastavilo a 20. června akci oficiálně ukončilo.

NATO terčem kritiky za civilní oběti

Ačkoliv Aliance dosáhla svých cílů, i ona v konfliktu zaznamenala ztráty. Vedle hmotných škod, například v podobě sestřelení amerického "neviditelného" letounu F-117, šlo zejména o šrámy na vztazích se zeměmi, které kritizovaly, že akce byla vedena bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.

Uprchlický tábor v Brazde pro tisíce obyvatel Kosova vybudovalo NATO

Negativní reakce vyvolal také přehmat v podobě bombardování čínské ambasády či oběti z řad civilistů, kterých bylo podle organizace Human Rights Watch kolem pěti set. Zahájení intervence navíc Miloševičův režim využil k vystupňování represí v Kosovu.

Bloger: Pohled z druhé strany: Bombardování bylo kruté a nefér

Po skončení bojů v létě 1999 zůstalo Kosovo formálně součástí Srbska. Fakticky však bylo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). Loni v únoru kosovský parlament vyhlásil jednostrannou nezávislost na Srbsku, kterou uznalo už 56 zemí.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Ženy v ponorce. Námořníci si o nich vedli seznam plný sexuálních oplzlostí

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Pouhé čtyři měsíce trvalo, než došlo na první problémy integrace žen do amerického námořnictva. Na palubě ponorky USS...

Další z rubriky

Z Mostu SNP v Bratislavě se zřítila dívka, pád z 80 metrů ji ale nezabil

Most SNP v Bratislavě

Z vyhlídky nad bratislavským Mostem Slovenského národního povstání ve středu odpoledne spadla 17letá dívka. Zřítila se...

Facebook před eurovolbami zaplnily dezinformace, šíří je krajní pravice

Ilustrační snímek

Nevládní organizace Avaaz objevila na Facebooku přes pět stovek stránek šířících dezinformace ohledně Evropské unie. S...

Le Penová neuspěla s odvoláním. Musí vrátit miliony ze zneužitých náhrad

Předsedkyně francouzské strany Národní sdružení Marine Le Penová (23. května...

Předsedkyně francouzského Národního sdružení Marine Le Penová musí vrátit Evropskému parlamentu 300 000 eur (7,7...

Najdete na iDNES.cz