Stydím se za to, co vám Němci udělali. Ministr Maas požádal Poláky o odpuštění

  • 113
Německý ministr zahraničí Heiko Maas ve čtvrtek požádal Poláky o odpuštění za zločiny, které spáchali nacisté za druhé světové války v Polsku. U příležitosti 75 let od začátku povstání proti německé okupaci se ve Varšavě také konala řada pietních akcí, kterých se zúčastnil i polský prezident Andrzej Duda či premiér Mateusz Morawiecki.

„Stydím se za to, co vaší zemi Němci udělali... A stydím se za to, že se o této vině po válce příliš dlouho mlčelo,“ řekl německý ministr zahraničí v projevu předneseném v Muzeu Varšavského povstání. Varšavu podle něj nacisté zničili, ale nezlomili. 

Maas navrhl, aby památník polským obětem druhé světové války vznikl také přímo v Berlíně. „Už je načase,“ zdůraznil. Památník by podle něj mohl přispět k usmíření. 

V Berlíně už stojí několik pomníků různým skupinám obětí nacistické hrůzovlády. Nejznámější je památník zavražděným Židům u Braniborské brány, nedaleko Říšského sněmu však stojí například i pomník obětem romského holokaustu či pomník obětem nacistů z řad homosexuálů. 

Maas ve čtvrtek dopoledne položil také se svým polským kolegou Jackem Czaputowiczem věnec u památníku obětem Varšavského povstání ve čtvrti Wola. Později se oba ministři sešli ještě s polskou a německou mládeží. 

Maas je nejvýše postaveným německým hostem při vzpomínkové akci k povstání od roku 2004, kdy Varšavu u příležitosti 60. výročí navštívil tehdejší kancléř Gerhard Schröder. Německé velvyslanectví ve čtvrtek na znamení „smutku a studu“ spustilo vlajky před svým sídlem ve Varšavě na půl žerdi.

Výročí povstání si připomněli také vrcholní polští politici. Prezident Duda u památníku obětí masakru ve čtvrti Wola připomněl, že se o povstání z roku 1944 „v období Polské lidové republiky nemluvilo“. Více než 50 tisíc civilistů, které nacisté ve Wole povraždili, si ale podle něj zaslouží, aby se na ně vzpomínalo.

Zemřel Simcha Rotem, poslední přeživší povstání ve varšavském ghettu

Premiér Morawiecki k výročí řekl, že Poláci povstalcům z Varšavy nedluží jen vzpomínku, ale i vděčnost. „Nebylo by svobodného Polska bez boje proti bestii, proti německé bestii, bestii, která zaťala své drápy do Varšavy, zaťala drápy do Polska,“ řekl premiér.

Přesně v 17:00 SELČ sirény a kostelní zvony připomněly hodinu, kdy se povstalci před 75 lety chopili zbraní a kdy povstání začalo. „Varšava stanula bez hnutí, obyvatelé hlavního města se zastavili, aby zavzpomínali a vzdali čest hrdinům povstání. Na ulicích se zastavila auta, autobusy i tramvaje,“ popsala televize TVN 24 na svém webu okamžik, kterým vyvrcholily oslavy výročí. 

Rudá armáda stála u bran Varšavy, Polákům však nepomohla

Maria Mostowská byla mladá zdravotní sestra, když povstání propuklo. I po 75 letech si stále živě vzpomíná, jak ji němečtí vojáci postavili ke zdi a namířili na ni kulomet. Zavzpomínala i na to, jak rychle se nemocnice naplnila zraněnými bojovníky a civilisty a jak nacisté zničili hlavní město. „Pracovali jsme nepřetržitě, ošetřovali jsme raněné, nezanechali jsme operací,“ řekla Mostowská agentuře AP.

Varšavské povstání proti německé okupaci označila agentura AP za největší jednorázový akt odboje v nacisty okupované Evropě. Vypuklo 1. srpna 1944. Do povstání se zapojilo 40 až 45 tisíc lidí vedených odbojovou Zemskou armádou (Armia Krajowa).

Koupíme od vás 300 tisíc Židů, nabízeli Poláci za války Himmlerovi

Mnoho šancí na úspěch povstalci neměli vzhledem k tomu, že byli na rozdíl od okupantů špatně vyzbrojení. Měli asi jen 2 500 pistolí, 1 475 pušek, 420 samopalů a 94 lehkých a 20 těžkých kulometů.

Navíc se jim nedostalo očekávané pomoci od Rudé armády, která sice byla u bran Varšavy, ale k povstání se nepřidala. Skončilo tak pro Poláky tragicky.

Po 63 dnech byla rebelie potlačena. Během bojů v ulicích města a při německých náletech přišlo o život kolem 20 tisíc povstalců a 180 tisíc civilistů. Půl milionu Varšavanů muselo opustit své domovy. Okupanti poté zbytek velkoměsta prakticky srovnali se zemí.

Podle varšavské radnice žije v Polsku a v zahraničí ještě asi 1 800 někdejších povstalců, ale řady těchto devadesátníků se tenčí skoro každý týden, poznamenal list Gazeta Wyborcza.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video