Místo na oběd přišli tři muži na trénink, dva mají na sobě modrý oblek a elegantní polobotky. Instruktor Krzysztof Przepiórka jim říká, že každý má deset výstřelů z kalašnikova. Na střelnici na okraji Varšavy chystá do držáku nový terč. Jerzy Ciszewski, který je odborníkem na marketing, zamíří, trochu se mu při tom třesou ruce, a pak vystřelí.
Nestřílí ještě nijak přesně, ale to Ciszewského netrápí. „Chodím sem teprve dva měsíce,“ vysvětluje. Když začala válka na Ukrajině, rozhodl se, že se naučí střílet a udělá si zbrojní pas. „Nevíme, co se Putinovi honí hlavou, musíme se připravit na všechno,“ vysvětluje.
Stejně jako Ciszewski uvažuje v Polsku stále více lidí. Ruská invaze na Ukrajinu je vystrašila. Bojí se, že by se válka mohla rozšířit i do jejich země - a v takovém případě by se chtěli bránit sami.
 |
„Poláci sahají po zbraních,“ nazval nedávno svůj článek týdeník Polityka a informoval v něm o tom, jak se lidé vrhli na střelnice, střelecký výcvik i do obchodů se zbraněmi.
„V březnu a dubnu jsme měli dvojnásobný počet zájemců oproti běžné době,“ říká Andrzej Martyniak, spolumajitel střelnice B7 na okraji Varšavy. Podobě situaci líčí Pawel Dyngosz, předseda největšího polského střeleckého klubu Amator.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Hned po začátku války jsme měli v některé dny i více než 300 zájemců o členství,“ říká. Zájem mezitím trochu opadl. „Ale naše střelnice prodloužily provozní dobu,“ dodává.
„Poláci se neradi spoléhají jenom na stát“
V Polsku platí přísný zákon o držení zbraní, pravidla pro získání povolení k držení střelné zbraně jsou velmi striktní. V zemi se 38 miliony obyvatel je v soukromém vlastnictví asi 685 tisíc zbraní. Ve zhruba desetimilionovém Česku bylo loni asi 960 tisíc registrovaných zbraní.
Andrzej Gajewski zbrojní průkaz nemá. Tento 50letý finanční expert říká, že před začátkem války na Ukrajině na střelnici zašel jednou nebo dvakrát ročně. Nyní na trénink chodí každý měsíc. „Příklad Ukrajiny ukazuje, že být schopen se bránit sám se vyplatí. A když tady střílím, pociťuji solidaritu s Ukrajinci,“ uvádí.
Z Gotlandu může být baltská pevnost NATO. Ostrov trénuje, aby odolal Rusům |
A nebyla by obrana země především úkolem polské armády? „Poláci se neradi spoléhají jenom na stát, rádi berou věci do svých rukou,“ vysvětluje podnikatel Piotr Piela, který se také účastní střeleckého výcviku.
Poukazuje při tom na řešení uprchlické krize: „V Německu se stará stát, v Polsku to jsou hlavně jednotliví lidé, kdo pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny,“ říká. I on se ujal ukrajinské rodiny.
„Více než 70 let po druhé světové válce Evropané ztratili pud sebezáchovy. Šlo nám jenom o majetek, teď nám jde o existenci,“ tvrdí 64letý střelecký trenér Przepiórek, bývalý podplukovník polské speciální jednotky Grom.
Nyní má spoustu práce nejen jako instruktor, ale i jako bezpečnostní poradce. Kromě jiného školí učitele, jak v případě leteckého útoku dostat děti do bezpečí.
Všeobecnou brannou povinnost Polsko zrušilo už před lety. Politici nyní o jejím obnovení nediskutují. Polské ministerstvo obrany ale od začátku ruské invaze na Ukrajinu hlásí zvýšený zájem o službu v armádě i u dobrovolné domobrany (WOT).
Finanční expert Gajewski říká, že i jeden z jeho 15 zaměstnanců se přidal k domobraně a ve volném čase se účastní vojenského výcviku. A všichni ostatní prý tvrdí, že na příští firemní akci nechtějí do restaurace, ale na střelnici.
