Poslechněte si celý rozhovor se seismologem Špičákem v Kontextu:
„Síla zemětřesení by nyní měla stále klesat. Neměly by se vyskytovat dotřesy, které by byly ničivé a rizikové pro budovy,“ uvedl seismolog Špičák. Podle něj však není možné tvrzení konstatovat s jistotou. Otřesy, které Turecko a Sýrii během pondělí i úterý zasáhly, byly podle Špičáka v mnohém unikátní.
„V Turecku se po devíti hodinách od hlavního otřesu vyskytl další otřes o síle 7,5. To není normální průběh dotřesové série. Toto zemětřesení nevzniklo na stejném zlomu, na kterém vznikl původní otřes. Pod pevninou takto vznikla dvě silná zemětřesení. To je výjimečná záležitost,“ hodnotí Špičák.
„Zemětřesení měla obrovskou sílu a došlo k nim v hustě obydlené oblasti. Předpoklady, že se obejdou bez vážnějších škod a bez ztrát na lidských životech, nejsou reálné. Problematická kvalita turecké infrastruktury k tomu přispívá,“ dodal.
OBRAZEM: Jak zemětřesení zpustošilo Turecko. Letecké snímky odhalily zkázu |
Špičák v Kontextu také rozebírá, jestli je možné přicházející zemětřesení předpovědět.
„Předpověď by znamenala, že řekneme přesně na kterém místě, v jakém čase a jak silné zemětřesení bude. Toto možné není, ale po sto letech pozorování zemětřesení přístroji a upřesňování znalostí o nich je zřejmé, kde se silná zemětřesení vyskytnout mohou. Tyto informace mají k dispozici orgány státní správy a samosprávy,“ upřesňuje Špičák.
Následkům ničivých zemětřesení je podle něj možné se efektivně bránit. Jako důležitou zmiňuje dlouhodobou přípravu bez vědomí, kdy a kde zemětřesení udeří.
„Rizikům dané oblasti musí odpovídat kódy staveb, výběr místa a informovanost obyvatel. Lidé ve zlomových oblastech musí vědět, jak se rychle dostat z budovy,“ vysvětluje seismolog.
Sténají, ale pomoc nepřichází. Turecko cítí zlost k úřadům i stavitelům domů |
I na území České republiky v historii byly zaznamenány slabé otřesy.
„Otřesy v Česku jsou slabé. I střední Evropa má za sebou geologickou historii, kdy v ní před desítkami milionů let probíhaly dramatické tektonické události. Český masiv není homogenní, je v něm řada významných zlomových poruch, které zasahují hluboko do zemské kůry. Na těchto poruchách je zbytkové napětí, které se občas může uvolnit ve formě slabého zemětřesení,“ vysvětluje seismolog.
Bylo Turecko připraveno na silné zemětřesení? Po kolika letech k zemětřesení dochází a je možné interval určit? Co při pocítění prvních otřesů seismologové doporučují? A jak dlouho přetrvávají dotřesy? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
