Pokud by ten příběh někdo zfilmoval, diváci jen těžko uvěří, že je to pravda. Podle dobových materiálu však pes-válečný letec skutečně existoval. A patřil Čechoslovákovi. Jeho příběh nyní opět oživila nová kniha Damiena Lewise Válečný pes: Štěně ze země nikoho, které se vydalo do oblak.
Václav BozděchVáclav Robert Bozděch se ještě před druhou světovou válkou stal vojákem z povolání, na starosti měl výcvik palubních střelců. Do Británie se dostal přes Polsko a Francii, kde krátký čas sloužil. Nejprve podle portálu 276.cz působil jako střelec 311. československé bombardovací perutě a poté jako instruktor a velitel výcvikových středisek. Během svého života napsal řadu válečných knih, mimo jiné Bombardéry útočí nebo Gentlemani soumraku. ČTK |
Antis, nalezenec z francouzské farmy, stál po boku Václava Bozděcha při těch nejdobrodružnějších misích ve službách Britského královského letectva (RAF). Dvakrát utrpěl zranění po zásahu šrapnelem, přežil nouzové přistání a jednou málem zemřel hlady. Byl to jediný pes, který za 2. světové války létal v bombardéru.
A dokonce měl svou vlastní kyslíkovou masku.
Bozděchova rodina, která žije v Británii, se o jejich výjimečném příběhu dozvěděla z původních memoárů. Sám letec, jenž pod tlakem komunistů musel opustit svou první ženu se synem a emigrovat, o tom nikdy sám nemluvil. "Myslím, že začal nový život a všechno, co se stalo před tím, z mysli vytlačil," řekla jeho dcera Magdalena serveru thisissommerset.co.uk.
Pes Antis je od roku 1949 držitelem medaile Marie Dickinové, která se po vzoru Viktoriina kříže uděluje zvířecím hrdinům. Stal se dokonce prvním zvířetem mimo Británii, které prestižní vyznamenání za mimořádnou statečnost ve válečné službě získalo.
Potomci však před 20 lety medaili prodali v aukci za 18 400 liber (asi 600 tisíc korun) a dnes svého rozhodnutí litují. Prý bylo neuvážené, a proto se rozhodli, že kontaktují kupce a zkusí ocenění vykoupit zpátky.
Jejich otec zemřel v roce 1980 a až do konce si odmítal pořídit jiného psa. S Antisem měl tak mimořádný vztah, že i přes prosby dětí k tomu nikdy nesvolil. Sourozenci Magdalena s Bobem si i tak jednoho dne psa domů přivedli, ale hlava rodiny si ho před jejich zraky nikdy nevšímala. Bozděch vzpomínal jen na hrdinu, se kterým kdysi prošel celou válkou.