Čínská vojska obsadila Tibet v roce 1950 a od roku 1959 žije dalajláma v exilu v zahraničí. Peking považuje Tchaj-wan za své území a prosazuje své právo na jeho připojení k pevninské Číně, v případě potřeby i silou. |
Už v pátek Čína obvinila kvůli této návštěvě tibetské exilové představitele ze spolupráce s tchajwanským režimem v úsilí o rozdělení čínského státu.
Dalajláma: Cesta nemá politický význam
Dalajláma politický význam své cesty na Tchaj-wan odmítá ve snaze vyhnout se střetu s pekingskou vládou. Po svém příjezdu prohlásil, že nepožaduje nezávislost pro Tibet, a vyzval tchajwanské představitele, aby udržovali blízké vztahy s Čínou. Během svého pobytu vystoupí na veřejnosti na sportovním stadiónu nedaleko Tchaj-peje, navštíví buddhistické kláštery ve střední části ostrova a univerzitu na jihu země.
Dalajláma přijel na pozvání buddhistické asociace Čínské republiky. Jeho návštěva vyvolala politické a náboženské diskuse v Pekingu i na Tchaj-wanu. Proti pobytu tibetského duchovního vůdce protestovaly na letišti skupiny aktivistů podporujících sjednocení Tchaj-wanu s čínskou pevninou.
Dalajlámovi stoupenci naopak skandovali hesla o nezávislosti Tibetu a Tchaj-wanu.
Jeho setkání s prezidentem Čen Šuej-pienem z Demokratické pokrokové stany podporující nezávislost Tchaj-wanu, které je naplánováno na příští týden, ale zřejmě bude mít politické důsledky. Viceprezidentka Annette Luová řekla, že kvůli návštěvě dalajlámy dojde k ochlazení vztahů mezi Pekingem a Tchaj-pejí.
Čína dalajlámovi nevěří
"Jeho cesta bude zajisté politickou návštěvou za účelem spolupráce s tchajwanskými skupinami prosazujícími nezávislost, které se chtějí oddělit od pevninské Číny," napsala Nová Čína. Během své návštěvy ostrova chce dalajláma podle agentury prý také získávat prostředky na boj za odtržení Tibetu.
V bohatém, ale diplomaticky izolovaném ostrovním státě Tchaj-wan žije asi 30 tisíc vyznavačů tibetského buddhismu.
Příjezd dalajlámy na Tchaj-wan vyvolal protesty. Dalajláma přicestoval na deset dní, které chce využít i k přednáškám o tibetském buddhismu. Už před tím Čína obvinila kvůli této návštěvě tibetské exilové představitele ze spolupráce s tchajwanským režimem v úsilí o rozdělení čínského státu. (31. března 2001) |