„Pískání je téměř neustálé,“ popisuje Caroline, která ve čtvrti La Chapelle žije. To je prý jeden z mírnějších nástrojů sexuálního obtěžování od některých mužů. Jindy mají podle ní narážky na její sukni. Caroline popisuje i příhodu několik dní starou. Muž ji nazval prostitutkou, protože se na něj podívala. Měla se podle něj dívat níž. „Pouliční obtěžování žen je tu všude,“ konstatuje žena, která reportéry poprosila, aby v reportáži nebylo použito její skutečné jméno, protože se bojí urážek na sociálních sítí..
„Problémy ve čtvrti jsou skutečné. V ulicích vidíte rvát se muže. Ženy se necítí bezpečně,“ řekla serveru The Local Clare Rougyová, jedna z desítek žen, které se účastnily demonstrace v půlce května kvůli neutěšené situaci v La Chapelle. Další z účastnic uvedla, že její sedmnáctiletá dcera byla tak vyděšená, že s ní musela od metra až domů telefonovat.
Obtěžování žen v ulicích La Chapelle na severu Paříže místní v posledních měsících rozděluje. Na jedné straně jsou ti, kteří tvrdí, že malá čtvrť v osmnáctém pařížském obvodu, se stala no-go zónou pro ženy. Na druhé straně jsou ti, kteří prohlašují, že jsou stížnosti motivovány xenofobií či snahou vytěžit ze situace politické body.
La Chapelle
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Ženy: ohrožený druh v srdci Paříže“
Spor začal, když malá skupina žen s podporou dvou sousedských spolků sepsala petici nazvanou „Ženy: ohrožený druh v srdci Paříže“. Petici následně podepsalo asi 20 000 lidí za méně než dva týdny.
V petici se tvrdí, že jsou ženy uráženy „ve všech jazycích“, čtvrť je sužována drogami, obchodem s lidmi, krádežemi a alkoholismem. Článek francouzského deníku Le Parisien dal petici do možné souvislosti s „desítkami migrantů“, kteří se usídlily v oblasti.
Paříž chce zrušit festival černých feministek. Nesmí na něj běloši |
Čtvrť La Chapelle se totiž stala domovem množství bezdomovců z řad migrantů. Jednou z příčin je umístění jednoho uprchlického tábora do nedalekého sousedství Paříže a také příliv běženců z vyklizeného tábora v Calais na severu Francie (o dramatickém vyklízení Džungle jsme psali zde).
The Guardian uvádí, že mezi nově příchozími do čtvrti jsou téměř výhradně muži, kteří v Calais neúspěšné čekali na cestu do Británie. Potom se právě přesunuli do Paříze do blízkosti stanic metra La Chapelle či Stalingrad. Provizorní pařížský tábor ale byl později zbourán, většinu lidí úřady evakuovaly (o vyklízení tábořiště poblíž pařížského metra jsme psali zde).
Na petici ihned reagovali místní politici. Kandidáti pravicových republikánů na demonstraci odsuzovali „nelegální okupaci veřejného prostoru a pouliční obtěžování“.
19. května proběhla demonstrace kvůli situaci v La Chapelle:
Avec @BabetteDR et @vpecresse à Chapelle-Pajol pour dénoncer l'occupation illégale de l'espace public et le harcèlement de rue ! #Paris18 https://t.co/lim08fX7zE
Ve stejnou dobu se ale na veřejných budovách objevily plakáty, kde byl otevřený dopis od „žen z osmnáctého (obvodu)“. „Jsme proti instrumentalizaci feminismu na rasismus,“ píše se v něm. Pisatelé či pisatelky rovněž podotýkají, že se situace využívá k politické kampani.
Na migrantech vydělávali kriminálníci
Starosta 18. obvodu Eric Lejoindre souhlasí, že obtěžování je problém, ale „přítomnost migrantů v oblasti nemá žádnou přímou souvislost s tímto problémem a obav žen na veřejných prostranstvích“. „Nechci případ medializovat a stigmatizovat tak obyvatelstvo,“ smetl dotaz novinářů Lejoindre.
Úřady vyklidily nelegální tábor v Paříži |
„Viděli jsme tu mnoho politické snahy problém si nárokovat, od extrémní levice po extrémní pravici i střed,“ říká Loïc Guzmán, prezident spolku Demain La Chapelle, který petici podpořil a spolupodílel se na organizaci zmíněné demonstrace. Podle něj se vedení spolku ujal, když jeho předchozí šéf čtvrť opustil, protože se v ní se svými dvěma dětmi necítil bezpečně.
Ani Guzmán však pouliční obtěžování nepovažuje za problém migrantů. „Jde tu opravdu jen o pouliční obtěžování žen ve čtvrti. Nemíříme na migranty,“ říká. Podle něj se však problém objevil, když u stanic metra La Chapelle a Stalingrad vznikl úřady neposvěcený uprchlický tábor, čímž se k místu přesunula i kriminálníci, kteří migranty „zásobují“. Podle něj tito muži prodávají SIM karty, pašované cigarety, falešné doklady i drogy. To je podle něj hlavní problém.
Policie v ulicích není řešením
Krátce po sepsání petice pařížská starostka Anne Hidalgová na Twitteru uvedla, že je si tohoto problému vědoma a hodlá jednat. Dosavadním řešením bylo dramatické navýšení počtu hlídkujících policistů.
Jenže někteří si stěžují, že policejní přítomnost to dělá ještě horší. Anna-Louisa Melneová, která ve čvrti žije 20 let, říká, že policejní přítomnost akorát zvyšuje napětí.
VIDEO: Migranti se v Paříži do sebe pustili tyčemi, policie je rozehnala |
„Jistěže chci mít možnost sedět na ulici se svými dětmi. Chci to ale dělat za dozoru velkého množství policistů? Upřímně, ne,“ říká. Milneová pracuje na místní univerzitě a zabývá se výzkumem zkušeností uprchlíků v Paříži. V rámci dnů solidarity ve čtvrti také připravuje pro migranty snídaně.
„Je to urážlivé a děsivé (obtěžování), ale není to kvůli těm mladým chlapcům z ulice. Určitě ne kvůli těm v nejprekérnější situaci,“ dodává. „Většina lidí se tu chová dobře. Je to hon na čarodějnice - na migranty,“ říká zase čtyřicetiletá Alice. „Je to manipulace s pravdou,“ dodala podle webu The Local.
Spolupracovnice Guardinu ve Francii a pisatelka reportáže, která rovněž žije v osmnáctém obvodu, byla prý za dobu psaní článku obtěžována pětkrát. Původní problém - bezpečnost žen - se ale podle ní rozmělnil a vytratil ve sporech o rasismus a politiku. Ani Caroline problém nesměřuje k migrantům a říká, že petice byla špatně pochopena všemi stranami. „Je to příliš zmatené, je tu tolik různých problémů,“ dodává Caroline.
