Cílem schůzky v Nadžafu, kterou světové agentury označují za historickou, bylo podpořit soužití mezi křesťany a muslimy. Křesťané tvoří zhruba procento iráckého obyvatelstva a v minulosti čelili četnému náboženskému násilí.
Alí Sistání papeži řekl, že křesťanům musí být umožněno žít v Iráku v míru a bezpečí a jejich ústavní práva musí být zaručena jako v případě ostatních Iráčanů. Zdůraznil, že se o to musí zasadit také náboženští vůdci.
Papež islámskému duchovnímu poděkoval za to, že „zvedl hlas na ochranu těch nejslabších a utlačovaných“. Podle Vatikánu bylo setkání příležitostí pro posílení přátelství mezi odlišnými náboženstvími.
Přesun papeže do Nadžafu doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Setkání s islámským duchovním, které se uskutečnilo v soukromí za zavřenými dveřmi, trvalo zhruba hodinu.
Podle agentury Reuters si devadesátiletý Alí Sistání vymínil, že se setká pouze s papežem, bez přítomnosti iráckého premiéra Mustafy Kázima a prezidenta Barhama Sáliha. S oběma politiky duchovní odmítá již delší dobu komunikovat. Vliv duchovního na život v Iráku ale zůstává velký. V roce 2014 si jeho výzvu k boji proti teroristické organizaci Islámský stát vyslechly tisíce iráckých mužů a v roce 2019 tak přispěl k pádu irácké vlády.
Papež František přistál v Iráku, křesťanům přivezl vzácný rukopis |
Z Nadžafu papež odcestoval do Násiríje na setkání s představiteli šíitů, sunnitů, sabejců a jezídů. To se uskutečnilo takřka ve stínu 6000 let starého zikkuratu, jedné z nejvýznamnějších archeologických památek lidstva, na písečné pláni u starověkého města Ur, odkud podle tradice pocházel biblický patriarcha Abrahám, kterého uctívají všechna tři monoteistická náboženství.
„Nemůžeme mlčet před terorismem, který zneužívá náboženství,“ uvedl papež při náboženském setkání. Podle papeže je násilí a extremismus zradou na víře. V projevu zmínil také utrpení jezídů - tisíce příslušníků této náboženské skupiny byly od roku 2014 zabity či zajaty teroristickou organizací Islámský stát. Papež vyzval k jednotě a míru na Blízkém východě, a to především v Sýrii. Řekl také, že je nezbytné respektovat svobodu vyznání.
Vatikán po setkání vysvětlil, proč se ho neúčastnili představitelé judaismu - zástupci irácké židovské obce byli pozváni, ale nedostavili se. Irácká židovská komunita ve 20. století přišla o většinu svých členů kvůli útlaku a masové migraci.
Cestu do Iráku papež pojal jako podporu tamní křesťanské komunity, která dlouhé roky trpěla sektářským násilím a perzekucemi ze strany teroristické organizace Islámský stát, a jako snahu o dialog s islámem. Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. se taktéž chtěli vydat do Iráku, který je považován za jednu z kolébek judaismu, křesťanství i islámu. Politická a bezpečnostní situace jim to však tehdy nedovolila.
