O co tento plán usiluje? Zjednodušeně řečeno o to, aby každý na světě měl přístup k náležité lékařské péči a laciným lékům potlačujícím nástup této choroby.
To se ještě před třemi čtyřmi lety zdálo jako zhola nemožné. Za tu dobu se však leccos změnilo.
Ne že by choroba zmírňovala své smrtící sevření. Letos na její následky zemřel rekordní počet lidí a další rekordní množství se jí nakazilo.
Smutné rekordy budou téměř jistě padat i v příštích letech. Poprvé za dvě dekády této války však svět přestává být bezmocnou loutkou ve spárech epidemie a nachází účinnou obranu. Jakou? Jsou to například peníze.
UNAIDS (Program OSN proti AIDS) uvádí, že letos utratila 4,7 miliardy dolarů na boj s touto chorobou v zemích s nízkým a středním příjmem. V roce 1996 to bylo pouhých 200 milionů.
Americký Kongres na stejný účel uvolnil pro příští rok 2,4 miliardy. Experti nicméně uvádějí, že jen kontrola šíření této nemoci by stála okolo 10 miliard ročně.
Dalším pokrokem je, že od roku 2000 se díky zprostředkovatelskému úsilí různých organizací, například nadace bývalého amerického prezidenta Clinton Foundation, podařilo snížit cenu denní dávky základních léků pro pacienta z 10 tisíc na 300 dolarů ročně. Umožnila to laciná produkce těchto léků v zemích třetího světa (příkladem je indická firma Cipla) a také modifikace platných licenčních zákonů.
Podle týdeníku Economist se rovněž mění dosud apatický postoj vlád nejpostiženějších zemí, které nyní aktivně diskutují o plánech na vybudování účinného systému zdravotní péče. UNAIDS ve své nedávné zprávě chválila zejména Jihoafrickou republiku a Čínu, které slíbily poskytnout léky všem občanům, kteří je potřebují.
V duchu tohoto pozitivního trendu přišla včera Světová zdravotnická organizace (WHO) se svým plánem "3 by 5" (volně přeloženo "tři do roku pět") čili shromáždit dostatek léků pro každodenní péči pro tři miliony nemocných na světě do roku 2005.
K tomuto účelu hodlá OSN zrekrutovat až sto tisíc lidí, nikoli mezi profesionály, nýbrž vyškolenými dobrovolníky. Ti mají pomoci zajistit, aby se za drahé peníze nakoupené léky skutečně dostaly k potřebným pacientům. Když se zvýší povědomí o této péči, podpoří to podle WHO pacienty, kteří se dosud nenechali diagnostikovat.
A to je potřeba nejvíce. Ze současných 40 milionů nemocných dostává náležitou péči jen 800 tisíc. Dvě třetiny z nich žijí ve vyspělém světě a zbytek hlavně v Latinské Americe, zatímco Afrika živoří.
