USA prý začaly dotovat ochranu pákistánského jaderného arzenálu po útocích z 11. září 2001, a to formou utajených položek federálního rozpočtu.
Podle The New York Times se však nyní kvůli současné politické krizi v Pákistánu začalo ve Washingtonu debatovat, zda pomoc byla dostatečná a účinná.
Vojenská pomoc v přepočtu za 1,8 miliardy korun zahrnuje například speciální výcvik pákistánských bezpečnostních složek v USA, výstavbu zvláštního tréninkového střediska v Pákistánu či dodávky vrtulníků a zařízení pro noční vidění.
Podle listu je však pákistánské výcvikové středisko, které mělo začít fungovat již letos, hodně daleko od dokončení.
Nebezpečí zneužití jaderných zbraní nehrozí
"V tomto okamžiku nevidím žádný náznak, že by byla bezpečnost (jaderných) zbraní v ohrožení, ale je jasné, že musíme být ve střehu," uvedl na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu americký admirál a přední činitel Pentagonu Mike Mullen.
Podle listu je americké angažmá v Pákistánu komplikováno tím, že pákistánská armáda podezřívá Spojené státy, že chtějí především zjistit, jak potenciálně zničit jaderný arzenál země. Proto se prý snahy USA o přesnou lokalizaci úložišť jaderných zbraní setkávají do značné míry s neúspěchem.
Náměstek americké ministryně zahraničí John Negroponte, který do Pákistánu přicestoval v pátek, opakovaně vyzval prezidenta Mušarafa, aby zrušil výjimečný stav a propustil tisíce zadržovaných politických odpůrců.
Upozornil ho, že výjimečný stav je neslučitelný se svobodnými a spravedlivými volbami, které se mají v Pákistánu konat počátkem ledna.
Mušaraf však výjimečná bezpečnostní opatření v zemi zdůvodňuje právě tím, že mají zajistit kontrolu nad jaderným programem, který by se prý při případných nepokojích v průběhu voleb mohl dostat do špatných rukou.
