Izrael nikdy veřejně nekomentoval své zapojení ve vraždě generála Muhammada Sulajmána. Nicméně dokument zveřejněný ve středu večer na serveru The Intercept tvrdí, že za střelbou stálo izraelské námořnictvo. Dokument Národní agentury pro bezpečnost (NSA) předal serveru Edward Snowden.
NSA to zjistila díky sledování izraelské komunikace, soudí podle označení spisu tři bývalí zaměstnanci tajných služeb, s nimiž The Intercept dokument probíral. „Nějakou dobu jsme měli přístup k izraelské vojenské komunikaci,“ řekl jeden z nich. Tvrdí, že informace o sledování ozbrojených složek židovského státu je velmi citlivá, protože NSA spolupracovala s izraelskou tajnou službou ve svém středisku v Marylandu.
NSA zveřejněné informace odmítla komentovat. Mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na opakované dotazy serveru neodpověděl.
Realizoval speciální projekty pro Asada
Arabská média v době zastřelení Sulejmána tvrdila, že byl zastřelen do hlavy a krku snajprem z jachty v noci 1. srpna 2008, když večeřel ve svém domě na pláži. Poblíž Tartúsu měli vrcholní představitelé syrského režimu svá víkendová sídla. Íránská média od počátku z vraždy obviňovala židovský stát.
Některé zdroje uvádějí, že Sulajmán byl přední poradce Asada. Dokument amerického velvyslanectví v Damašku z roku 2007 ho popisuje jako „speciálního poradce pro zbrojní zakázky a strategické zbraně“, citovalo BBC z dokumentů zveřejněných na serveru Wikileaks. The Guardian tvrdí, že Sulajmán byl odpovědný za bezpečnost syrského jaderného zařízení, které Izraelci bombardovali v roce 2007.
Další zpráva po jeho vraždě uvádí, že Sulajmán měl „zvláštní postavení k Bašárovi a realizoval speciální projekty pro Asada, o některých z nich nemělo ponětí širší syrské vojenské velení“. Americké velvyslanectví napsalo, že hlavním podezřelým ze zabití důstojníka jsou Izraelci. Bezpečnostní složky Sýrie podle něj měly informace, že Tartús je pro izraelské operativce lépe dosažitelný než místa ve vnitrozemí jako je Damašek.
K vraždě měli mnoho důvodů...
Izraelské a syrské opoziční zdroje tvrdí, že Sulajmán měl napojení na libanonské šíitské radikální hnutí Hizballáh. Údajně pomáhal s výcvikem jeho bojovníků a vyzbrojováním od Íránu.
„Izraelci možná měli mnoho dobrých důvodů k zabití Sulajmána, ale podle mezinárodního práva je naprosto jasné, že v Sýrii v roce 2008 neměli žádné právo podle zákonů války, protože v té době tam nebyl žádný ozbrojený konflikt. Neměli právo zabít generála Sulajmána,“ tvrdí Mary Ellen O’Connellová, profesorka mezinárodního práva na univerzitě v Notre Damu.
Syrské vyšetřování Sulajmánovi smrti bylo podle dokumentů amerického velvyslanectví z roku 2009 přehodnoceno, když se v jeho domě našlo 80 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun) v hotovosti. Asad byl zjištěním „zničen a chtěl zjistit, jak generál získal tak moc peněz“.
