Když na střední škole přišel do třídy, spolužáci prý občas broukali píseň Hail to the Chief. Čili hymnu amerických prezidentů. Jedna z jeho přezdívek byla "senátor provolone". Reagovala na jeho politické nadšení a zálibu v sendvičích se specifickým sýrem. Alespoň dle některých jeho někdejších učitelů.
Šéfem Bílého domu ani senátorem se (zatím) nestal. Bill de Blasio však bude od ledna příštím starostou New Yorku. A po dvaceti letech vlády republikánských starostů Rudyho Giulianiho a Michaela Bloomberga s ním přijde do nejlidnatějšího amerického města nejspíš změna.
Bill de BlasioNarodil se 8. května 1961 v New Yorku. Vystudoval Newyorskou a Kolumbijskou univerzitu. Dosud působil coby ombudsman New Yorku (od ledna 2010). Před tím pracoval mimo jiné pro neziskové organizace usilující o zlepšení zdravotní péče ve Střední Americe; byl ředitelem Úřadu pro bydlení a městský rozvoj v New Yorku, manažerem kampaně Hillary Clintonové ve volbách do Senátu v roce 2000; členem newyorské městské rady za čtvrť Brooklyn. |
Dvaapadesátiletý demokrat se už v kampani ostře vymezil vůči Bloombergovi, jehož administrativa se podle něj zaměřovala výhradně na Manhattan a další části New Yorku opomíjela. Přičemž ve městě vzrostla majetková nerovnost. De Blasio naopak chce zlepšit ekonomické příležitosti pro menšiny a pracující třídu.
Hodlá zvýšit daně bohatým. A chce zmírnit dosavadní razantní (a úspěšný) boj proti kriminalitě předchozích dvou starostů. Konkrétně praxi, jež umožňuje policistům prohledávat chodce, aniž se něčeho dopustili. Podle De Blasia mířila hlavně na černochy (více o plánech nového starosty čtěte zde).
Přitom ještě na začátku demokratických primárek to vypadalo, že je bez šance. Pak se však začaly věci měnit. V kampani mu mimo jiné výrazně pomohla i jeho rodina. Například jeho patnáctiletý syn s nepřehlédnutelným afrem na hlavě, jenž otce podpořil v předvolebním videu.
Bill de Blasio si v první polovině 90. let minulého století vzal černošskou spisovatelku Chirlane McCrayovou, jež před setkáním s ním dávala zcela otevřeně ve vztazích přednost ženám. Pak se však do něj zamilovala a mají prý konvenční manželství. Byť v počátcích budili kvůli rozdílné barvě pleti pozornost.
Potkali se v roce 1991, tedy v roce, kdy v Brooklynu vypukly nepokoje mezi černochy a chasidskými židy. A ve Spojených státech promítali film Jungle Fever (Horečka džungle) o vztahu černocha s běloškou. Teenageři pak podle snímku na De Blasia a McCrayovou pokřikovali: "Horečka džungle".
Lidé na ulicích na ně zírali, v restauracích či obchodech nevěřili, že jsou spolu. McCrayové se jednou kdosi zeptal, zda svou dceru adoptovala.
Ač se to nezdá, tak smíšené páry nebyly ještě na počátku 90. let minulého století ve Spojených státech obvyklé. A to ani v liberálním a multietnickém kotli jménem New York. Podle organizace Pew Research Center americké úřady evidovaly v roce 1980 jen 6,7 nově uzavřených smíšených manželství.
Jeho rodina je etnická harmonie
Od té doby se jejich počet více než zdvojnásobil, v roce 2010 činil asi 15 procent. Nicméně svazky mezi bělochy a černochy zůstávají poměrně výjimečné i dnes. Tvoří méně než tři procenta svateb v New Yorku, upozorňuje The Wall Street Journal a rodinu nového starosty označuje v tomto ohledu za symbolickou.
"Rasa stále zůstává u svateb největší překážkou. Je větší než náboženství, silnější než sociální třída i vzdělání," tvrdí profesor sociologie na Stanfordově univerzitě Michael Rosenfeld. "De Blasiovi mají unikátní pozici, aby více vydláždili cestu Americe bez rasových předsudků," dodal.
Svým dílem by bezesporu mohli přispět. Už proto, že podle mnohých odborníků dopomohla do velké míry De Blasiovi k výhře právě jeho rodina. "Reprezentuje etnickou harmonii ve městě s dlouhou historií rasového napětí," podotkl The Wall Street Journal.
Bill de Blasio se tak trochu příznačně narodil v roce 1961 v nemocnici, která leží jen přes ulici od rezidence newyorských starostů. Jeho otec, jenž ztratil část levé nohy v bitvě o Okinawu během druhé světové války, propadl alkoholu. Částečně nejspíš i kvůli dlouhému vyšetřování, že byli s manželkou komunisté.
Jejich syn propadl politice už na střední škole, kdy bojoval například proti jaderné energii. Na Columbijské univerzitě se pak mimo jiné aktivně stavěl proti vojenské intervenci v Nikaragui. Už tehdy z něj rostl zanícený liberál, píše list The New York Times.
Pracoval mimo jiné pro prvního a dosud jediného černošského starostu New Yorku Davida Dinkinse. Později mimo jiné pomáhal na lokální úrovni se znovuzvolením prezidenta Billa Clintona. V roce 2000 pak i bývalé první dámě Hillary Clintonové v kampani do senátních voleb (v nichž uspěla).
Pak se však rozhodl sám vstoupit do aktivní politiky a kariéru odstartoval místem lokálního radního. Už tehdy byly hlavními body jeho politiky chudoba, dostupné bydlení pro střední třídu a další sociální témata. V kariérním žebříčku postupoval, až i díky své troufalosti (poněvadž mimo jiné nemá moc zkušeností v aktivní politice) dosáhl na křeslo starosty New Yorku.
"Jeho tajnou zbraní v kampani ovšem byla jeho rodina. Rád ukazoval svůj dům v Brooklynu včetně zahrady, kde rodina pěstuje rajčata a dodnes tam visí plakát, jenž hlásá: Uměním proti apartheidu 1984-1985 (proti jihoafrickému rasistickému režimu pozn. red)," poznamenal The New York Times.
Podívejte se, jak Bill de Blasio s rodinou a příznivci slavil zvolení do čela newyorské radnice:
