Viditelně dojatý norský premiér Jonas Gahr Støre při ceremoniálu řekl, že doufá, že památník pomůže budoucím generacím poučit se z temné historie. „Myslím na vás téměř každý den, zvláště v den, jako je ten dnešní,“ řekl premiér na adresu přeživších a pozůstalých. „Nedokážeme si představit bolest, kterou cítíte,“ dodal.
Obřad, jehož se zúčastnil také norský korunní princ Haakon, byl zakončen přečtením jmen obětí, minutou ticha a sólem na trubku. Následně lidé položili na památník růže.
Památník z dílny architektonické kanceláře Manthey Kula, který tvoří 77 bronzových sloupů, měl být hotový loni k desátému výročí útoků. Čelil ale protestům skupiny místních obyvatel, z nichž někteří se podíleli na záchranné operaci. Ti si stěžovali, že památník bude prohlubovat jejich trauma, a obrátili se proto na soud s žádostí, aby byl přesunut na jiné místo. Loni v únoru soud výstavbu památníku podpořil.
To, co se stalo na Utöyi není má vina, řekl Breivik u soudu:
1. února 2022 |
Breivik má za polovinou trestu
Vloni v lednu Breivik žádal o podmínečné propuštění. Tvrdil, že po deseti letech strávených za mřížemi už není nebezpečný pro společnost. K soudu ale přišel s plakátem žádajícím konec genocidy bílých národů a místnost pozdravil nacistickým gestem. Soud jeho žádosti nevyhověl.
Bez lítostiDvaadvacátého července 2011 nejprve Breivik ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya. Lítost za masakr nikdy najevo nedal. |
Breivik v den svého útoku zveřejnil na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty. K nim se později přiznal a prohlásil, že se cítí nevinen, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví.
Ultrapravicový radikál při prvním soudním slyšení po svém útoku obvinil vládní Norskou stranu práce z „masového importu muslimů“ do země a prohlásil, že strana musela zaplatit za zradu. Chtěl jí prý přivodit co možná největší ztráty a zabránit jí, aby do svých řad přijímala nové členy.
Breivik se otevřeně hlásí k nacismu a odsuzuje multikulturní společnost. Změnil si jméno na Fjotolf Hansen a zatím marně usiluje o podmínečné propuštění.
Výročí připomněla bohoslužba
V červenci si Norsko připomnělo desáté výročí útoků v Oslu a na ostrově Utöya. Po celé zemi zazněly na památku obětí kostelní zvony a uskutečnily se smuteční akce mimo jiné za účasti královské rodiny či bývalého premiéra a současného šéfa NATO Jense Stoltenberge.
„Je to tak brutální, že je to složité pochopit. Ale je naší zodpovědností, abychom tak učinili, protože po deseti letech si musíme říct pravdu: nenávist jsme nezastavili. Krajně pravicový extremismus stále žije. Terorista byl jedním z nás,“ řekla tehdy při setkání s přeživšími a pozůstalými Astrid Hoemová, která masakr na Utöye přežila. K uctění památky obětí také vyšly do ulic norského hlavního města tisíce lidí.
