Národní hranice a politické poměry nebo sympatie nesmí mít žádný vliv na to, komu je pomoc poskytována.
"S dodržováním vysokého stupně nezávislosti se organizaci Lékaři bez hranic úspěšně daří těmto ideálům přibližovat," uvedl Norský Nobelův výbor.
Nevojenská, nevládní a na naléhavou lékařskou pomoc zaměřená organizace francouzského původu založená v prosinci 1971 v Paříži získala prestižní ocenění spojené s odměnou 980.000 dolarů za poskytování "humanitární pomoci na více kontinentech".
Vedení organizace prohlásilo, že organizace je velmi poctěna a velmi šťastná. "Nejsme šťastni jen za sebe, ale také za naše týmy, které pracují v terénu. Odměněna je jejich práce mezi ohroženým obyvatelstvem," uvedl představitel Lékařů bez hranic.
Oficiální předání ceny se uskuteční v Oslu 10. prosince.
"Nevidím žádného jasného vítěze," vyjadřoval krátce před oznámením Nobela výboru všeobecné pocity pozorovatelů redaktor norské státní televize NRK Geir Helljesen. Spolu s Lékaři bez hranic byli horkými kandidáty také Komise OSN pro lidská práva a dva známí čínští disidenti, na které sázelo mnoho komentátorů včetně norského tisku.
Ze seznamu 136 nominovaných kandidátů se však spekulovalo i s takovými jmény, jako jsou papež Jan Pavel II., bývalý prezident James Carter nebo izraelský prezident Ezer Weizman. Podle některých západních pozorovatelů bylo také možné očekávat ocenění spojené s 10. výročím pádu komunistických režimů ve východní Evropě. V tomto kontextu se objevovalo především jméno českého prezidenta Václava Havla.
