V dubnu 1969 Severokorejci sestřelili americký špionážní letoun EC-121 nad Japonským mořem. Při incidentu zahynulo všech 31 Američanů na palubě.
Podle odtajněných dokumentů Národního bezpečnostního archivu tým prezidenta Nixona zvažoval v rámci tzv. operce Freedom Drop odvetu jak konvenčními, tak jadernými zbraněmi.
Henry Kissinger na večírku v Bílém domě, 14. února 2008.
Americký špionážní letoun EC-121
Nixonův bezpečnostní poradce Henry Kissinger obdržel v červnu od ministra obrany memorandum, které obsahovalo 12 severokorejských cílů pro selektivní použití jaderných zbraní. Na vojenská letiště, velící centra a námořní základny měly dopadnout jaderné pumy o síle kolem 10 kilotun.
Memorandum ale také obsahuje návrh drastičtějšího útoku, který by totálně vyloučil možnost odvety Pchjongajngu. Tato možnost počítala se shozením jaderných bomb o síle 70 kilotun na 16 severokorejských letišť.
DOKUMENTPřečtěte si odtajněné materiály v angličtině |
Nixonova administrativa považovala KLDR za stálou hrozbu a sestřelení špionážního letadla za poslední provokaci komunistického režimu. "Americká armáda tvrdila, že pokud mají USA eliminovat možnost severokorejské odvety, musí zvážit daleko ničivější úder," řekl podle listu The Guardian Rober Wampler z Národního bezpečnostního archivu.
Archivní materiály podpořil svým vystoupením ve washingtonském rozhlasu i bývalý armádní pilot Bruce Charles. V červnu 1969 prý na jihokorejské základě Kunsan dostal rozkaz, aby se připravil k letu se svým strojem vyzbrojeným jadernou pumou B61.
"Předvolal si mě plukovník a oznámil mi sestřelení EC-121. Potom mi ukázal rozkaz, abych se připravil ke startu," řekl Charles. Americká vláda se nicméně obávala vypuknutí totální války a proto rozkaz odvolala.
"Generálové navrhovali řadu možností odvety proti KLDR, ale z dokumentů je možné vyčíst jejich názor, že rizika útoku by převážila možné zisky," tvrdí podle listu The Daily Telegrpah Wampler.
