K reformě volebního zákona Nikaraguu vyzvala Organizace amerických států, která ale naléhala na nová pravidla umožňující svobodné volby.
Ve středoamerické zemi totiž už čtrnáct let vládne pětasedmdesátiletý bývalý partyzánský vůdce Ortega, který se letos ve volbách 7. listopadu bude ucházet už o čtvrtý mandát.
Ortega, jehož manželka Rosario Murillová je už čtyři roky viceprezidentkou země, se podle opozice drží u moci díky manipulaci voleb a represím vůči svých oponentům.
Parlament, ovládaný Ortegovou stranou Sandinovská fronta národního osvobození (FSLN), do nové volební reformy začlenil i loni přijatý zákon, který zakazuje kandidovat ve volbách lidem, jež podporují mezinárodní sankce vůči Ortegově vládě přijaté kvůli porušování lidských práv.
Kandidovat nesmí ani osoby označené režimem za „zahraniční agenty“, protože podle něj dostávají peníze z ciziny.
Mír, usmíření a láska
Kvůli zákonu o zahraničních agentech už bylo v Nikaragui zavřeno několik nevládních organizací, včetně nadace exprezidentky Violety Chamorrové.
Ta se v roce 1990 stala první zvolenou prezidentkou v historii Latinské Ameriky a v čele země vystřídala Ortegu. Ten se do úřadu vrátil v lednu 2007 díky tomu, že dřívější partyzánskou khaki uniformu vyměnil za bílé a růžové košile a voliče si tehdy získal i heslem „mír, usmíření a láska“.
K odstoupení Ortegy a uspořádání svobodných voleb vyzývala opozice už v roce 2018, když se v zemi konaly mohutné protivládní protesty. Ty si vyžádaly podle Meziamerické komise pro lidská práva přes 350 obětí, většina z nich zemřela na následky brutálního zásahu policie.
Expresní pohřbívání budí strach, Nikaragua tají koronavirovou tragédii |
Ke svobodným volbám v Nikaragui vyzval tento týden i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v úterý na 51. výroční konferenci Amerik mimo jiné kritizoval porušování lidských práv režimy na Kubě, ve Venezuele a v Nikaragui. Za největší úkoly obou amerických kontinentů označil boj proti covidu-19 a klimatickým změnám.
