Skupina na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) zveřejnila snímky, na nichž je podle jejích informací jasně patrný rozsah zkázy, který nepokoje do západní Barmy přinesly. HRW, kterou citoval zpravodajský server BBC News, uvedla, že při poslední vlně násilností bylo vypáleno více než 800 domů a plovoucích příbytků.
Většinu postižených obyvatel tvořili muslimští Rohingové, o nichž nemuslimští obyvatelé Barmy tvrdí, že do jejich státu nepatří. V improvizovaných uprchlických táborech, které vyrostly v hlavním městě Rakhinského (dříve Arakanského) státu Sistwei, se už tísní desítky tisíc převážně muslimských Rohingů, kteří sem uprchli po smrtící vlně násilností letos v červnu.
Co se děje v Barmě?V několika městech a vesnicích v západní Barmě byl vyhlášen noční zákaz vycházení už od letošního května, kdy vyvolalo smrtící střety mezi Rohingy a buddhistickými Rakhiny zadržení tří muslimů podezřelých ze znásilnění a zavraždění buddhistické ženy. Dva z těchto mužů byli od té doby odsouzeni k smrti, třetí se sám oběsil ve vazbě. Následující měsíc bylo deset muslimů zabito, když několik set lidí zaútočilo na autobus v okrsku Taunup, protože věřili, že mezi jeho cestujícími jsou osoby, které se na vraždě ženy podílely.   Násilí se poté rozšířilo do severní části Rakhinského státu a vyústilo ve zničení tisíců domů a smrti téměř stovky lidí, jak uvedla barmská vláda. V Rakhinském státě byl vyhlášen výjimečný stav a rozmístěna armáda, aby pomohla znovu nastolit pořádek. Podle úřadu OSN pro uprchlíky násilí v Barmě vyhnalo z domovů zhruba 75 000 Rohingů. Doutnající napětí mezi oběma etnickými skupinami propuklo tento týden v nové vlně násilí v několika městech Rakhinského státu navzdory zákazu vycházení. Zdroj: ČTK |
Poslední vlna útoků sem vyhnala dalších 3 200 uprchlíků, uvedla mluvčí úřadu OSN pro uprchlíky Vivian Tanová.
Reformy jsou v ohrožení
OSN už varovala, že pokračující násilí mezi buddhisty a muslimy v Rakhinském státě může ohrozit reformní snahy Barmy.
Místní vláda sice v oblastech zasažených násilím vyhlásila noční zákaz vycházení, ale všeobecně je kritizována za to, že opatření přijatá od června neodpovídala závažnosti situace.
Tentokrát navíc tvrdí i nemuslimské skupiny, že na ně během nepokojů stříleli vládní vojáci, což si vyžádalo "mnoho obětí", napsala agentura AFP.
Tuto informaci ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Není jasné, co nejnovější vlnu násilí vyvolalo a z jejího rozpoutání se navzájem obviňují obě etnické skupiny.
Jedna z nejutlačovanějších menšin
Barmské úřady i mnozí lidé na Rohingy, kterých je asi 800 tisíc, pohlížejí jako na nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a mezi ostatními obyvateli vůči nim panuje silná nevraživost.
Rohingové hovoří bengálským dialektem podobným jazyku používanému v Bangladéši. Nemají vlastní stát a OSN je dlouhodobě označuje za jednu z nejutlačovanějších menšin na planetě.
