Protikuřácká nařízení, podle nichž si na celém území Německa nikdo po federálním zákazu nemohl zapálit cigaretu v centrálních úřadech, v justičních budovách, na letištích, nádražích, ve vlacích a ani v taxících, zatím zůstávají v platnosti. Do konce roku 2009 ale musí zákonodárci vydat nové nařízení ve shodě s ústavou.
Kouřit se ale s okamžitou platností smí ve všech hospodách v Bádensku-Württembersku a v Berlíně, které jsou menší než 75 čtverečních metrů a které mají jen jednu místnost.
"Rozsudek je velmi dobrým základem pro moudré řešení," řekl poslanec za vládní sociální demokraty Lothar Binding.
Jako iniciátor protikuřáckého zákona doufá, že konečně vznikne jednotný zákon, který bude platit ve všech spolkových zemích bez výjimek. Do značné míry totiž jednotlivé zemské vlády samy určovaly jeho podobu na svém území, což způsobilo právní zmatek a nejasnosti.
Majitelé menších hospod se přinejmenším v Berlíně a v Bádensku-Württembersku cítili ohroženi. Nemají totiž dostatek prostoru, aby vybudovali oddělené kuřárny, které zákon požadoval. Nový zákon tak bude jejich problém přímo řešit.
Ve všech německých zemích platí zákaz kouření ve velkých restauracích. Podniky ale mohou mít oddělené kuřárny. V řadě zemí pak platí různé výjimky, mimo jiné pro zahrádky a pivní stany.
Komplikovaná nařízení jsou i na diskotékách. V některých zemích by tancechtivý návštěvník hledal kuřárnu marně. Státy jako Bavorsko, Hamburk či Hesensko umožňují změnit pivnici na soukromý klub, kde se pak kouřit smí.
Také v Česku je kouření zčásti omezeno
Také česká cesta k protikuřáckému zákonu je trnitá. Zatím se nesmí kouřit ve veřejných budovách, vlacích, na nádražích a zastávkách. Kouření v restauracích je pouze omezeno.
Podle statistických údajů kouří čtvrtina Čechů. Náklady na léčbu nemocí, které má na svědomí kouření, dosahují devíti miliard korun ročně.
Úplný zákaz kouření v pohostinských zařízeních platí například v Británii, Švédsku, Finsku či Francii.
