Komunisté mají opět svůj manifest. Tentokrát se týká války na Ukrajině, ale opět jde proti současnému stavu v Německu a v Evropě: Přestaňme okamžitě dodávat zbraně na Ukrajinu a začněme s Ruskem jednat o míru, žádají ve společné výzvě bývalá dlouholetá předsedkyně postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a známá německá feministka zasazující se za práva žen Alice Schwarzerová.
Ukrajina podle nich válku proti největší jaderné mocnosti světa nemůže vyhrát. A mírová jednání, jak uvádějí, budou znamenat „kompromisy na obou stranách“.
„Ukrajinský lid, brutálně napadený Ruskem, potřebuje naši solidaritu. Ale jaká by měla být solidarita nyní?“ ptají se autorky hned v úvodu své výzvy. Stálé požadavky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k dalším dodávkám zbraní podle nich jen válku prodlužují a dále eskalují.
Biden na výročí invaze přijel do Kyjeva, slíbil nový balík zbraní |
„Lze se obávat, že nejpozději při útoku na Krym zahájí ruský prezident Vladimir Putin maximální protiútok. Směřujeme pak nezadržitelně ke světové a jaderné válce? Nebyla by to první velká válka, která takto začala. Ale mohla by být tou poslední. Válku lze ukončit pouze u jednacího stolu. Tak proč ne teď? Okamžitě!“ vyzývají Wagenknechtová a Schwarzerová.
Jejich „Manifest za mír“ podepsalo sedm desítek osobností veřejného života. Mezi nimi historik moderních dějin a syn bývalého kancléře Peter Brandt, vydavatel deníku Berliner Zeitung Holger Friedrich, politolog a bývalý ředitel sociálněvědního ústavu Planckova institutu Wolfgang Streeck, bývalý evropský komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen, někdejší velvyslanec v Izraeli Rudolf Dressler nebo bývalý předseda sociálních demokratů (SPD), zakladatel Levice a manžel Wagenknechtové Oskar Lafontaine. Podporu má také u téměř šesti set tisíců Němců, kteří již přes internet připojili svá jména a podpisy.
Großartig: Eine halbe Million Unterschriften für das #ManifestfuerFrieden nach einer Woche! Herzlichen Dank & gerne weiter verbreiten: https://t.co/uC3H0FBZix Und kommt zur #Friedenskundgebung am 25.02. um 14 Uhr vor dem Brandenburger Tor in Berlin! https://t.co/2jxKTNGNpH https://t.co/WWXWoV9NlD
Na tento pátek, k prvnímu výročí invaze, pak autoři vyzývají k účasti na související demonstraci u Braniborské brány v Berlíně.
Jste trapní, hádá se Levice mezi sebou
Kancléř Olaf Scholz oponuje: „Nejsou to naše dodávky zbraní, které prodlužují válku“. Také vedení postkomunistů se od výzvy rychle distancovalo: Autorkám vytýká, že se jasně nevymezují vůči příznivcům Alternativy pro Německo (AfD) a dalším sympatizantům krajní pravice, z jejichž řad rovněž podobné návrhy průběžně zaznívají.
Naopak část krajně levicových poslanců Spolkového sněmu vedení Levice kritizuje za to, že se svou distancí „ztrapnili“ a „vzdali se jakéhokoli nároku na to, stát se stranou míru“.
Rusko musíme dotlačit k jednání. Má být poraženo, ne rozdrceno, uvedl Macron |
„Levice, která se distancuje od největší mírové politické akce za poslední roky, se vzdala jakéhokoli nároku být mírovou stranou. Nemusí se pak divit, že od ní její voliči a příznivci hromadně utíkají,“ říká bývalý předseda strany a současný předseda energetického výboru Spolkového sněmu Klaus Ernst. Spor ve straně se dále vyostřuje.
Podobná „mírová“ iniciativa existuje také v Česku, kde má ovšem jen kolem 13 tisíc podpisů.
Podpora Ukrajiny je vysoká, ale stále klesá
Podle průzkumů veřejného mínění dvě třetiny německé populace Ukrajinu podporují, i to je ale méně než v ostatních státech Evropy. Zatímco v Británii má Ukrajina podporu u 82 procent tamní populace, v Německu je to pouze 61 procent.
Kromě Británie je Ukrajině zvláště nakloněné Polsko (79 %), těsně následované Španělskem (74 %) a Nizozemskem (71 %), vyplývá z průzkumu agentury Ifop pro Nadaci Jean Jaurès a deník Le Figaro. A ačkoli je v evropských státech podpora napadené země relativně vysoká, nižší je kromě Německa také ve Francii (64 %) a Itálii (62 %).
Němci stanuli v čele válečného tábora, možná jsou ještě staré mapy, řekl Orbán |
I rok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu panuje v Evropě široká shoda zejména v otázce ekonomických sankcí vůči Rusku. Ohledně vojenské pomoci Ukrajině jsou ovšem již názory různorodější. Zároveň je v průzkumech patrný trend pozvolna klesající podpory Ukrajině, jenž podle výzkumníků vychází z dlouhodobé únavy z konfliktu i z obav ohledně možné eskalace.
Ve Francii a Německu, kde od začátku ruské invaze Ifop provedl čtyři průzkumy, podpora Ukrajiny klesla z 82 % na současných 64 % ve Francii a ještě výrazněji z původních 86 % na začátku invaze na 61 % v Německu. Vstřícnější bývají voliči středových stran, naopak u sympatizantů krajní pravice i krajní levice již podpora Ukrajiny tak jednoznačná není.
