Od pokusu o státní převrat, který loni v červenci zmařily síly věrné prezidentovi Recepovi Tayyipu Erdoganovi a turecké vládě, požádalo Berlín o udělení politického azylu 260 Turků s diplomatickými pasy a dalších 508 tureckých občanů s průkazy vysokých státních úředníků.
Statistika německého ministerstva vnitra k 20. listopadu zahrnuje i rodinné příslušníky diplomatů a úředníků - manžele, manželky a děti. Z celkového počtu 768 žádostí německé úřady podle ministerstva vnitra 401 vyhověly.
Jejich předkladatelé tedy dostali v Německu nějakou formu mezinárodní ochrany. U zbytku žádostí řízení o udělení azylu zřejmě zatím nebylo uzavřeno.
Turci jsou v počtu žádostí o azyl třetí za Syřany a Iráčany
Celkem v říjnu německé imigrační úřady evidovaly 1059 žádostí o azyl tureckých občanů. Turci se tak zařadili co do počtu žádostí na třetí místo za Syřany a Iráčany.
Z elity NATO se stali uprchlíci. Turečtí vojáci žádají o azyl v Belgii |
Ankara po neúspěšném pokusu o převrat začala pronásledovat příznivce duchovního Fethullaha Gülena, kterého podezřívá ze zosnování puče. Gülen, který dlouhodobě žije v USA, toto obvinění odmítá. Podle něj puč vyvolal prezident Erdogan ve snaze upevnit si vlastní moc.
Od červencového pokusu o puč se obětí vládních čistek ve státní správě stalo na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, z toho na 50 tisíc lidí skončilo za mřížemi.
Spor kvůli udělení azylu několika tureckým vojákům v Německu letos v květnu přinesl další ochlazení v již tak napjatých německo-tureckých vztazích. Ankara v reakci zakázala německým poslancům vstup na leteckou základnu Incirlik. Berlín následně rozhodl o přesunu svých vojáků, kteří na základně pomáhali s bojem proti organizaci Islámský stát, do Jordánska.
