Podle statistického úřadu loni v Německu nastoupilo do učení více mladých lidí než předloni. Jde o první meziroční nárůst od roku 2011 a způsobili jej hlavně žadatelé o azyl.
V roce 2016 začalo chodit do učení kolem tři tisíce mužů z Afghánistánu a Sýrie. Loni to už bylo deset tisíc, oznámili statistici.
Uvedli, že loni bylo evidováno 515 700 nových smluv o odborném vzdělávání, což je o 1,1 procenta více než o rok dříve. Smlouvu uzavírá školící firma a její učni.
Vzpruha pro Merkelovou
Podle agentury Reuters mohou aktuální data pomoci kancléřce Angele Merkelové. Ta čelí tvrdé kritice zejména od protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Nadále však hájí své rozhodnutí z roku 2015, kdy do spolkové republiky nechala přijít přes milion migrantů.
Křesťansko-demokratická politička zdůvodnila svůj krok hlavně humanitárními ohledy. Později však dodávala, že migranti mohou být pro stárnoucí německou společnost i ekonomickým přínosem.
Německo je největší evropskou ekonomikou a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil hrozí zpomalit tamní hospodářský růst.
Integrace může uspět
„Integrace prostřednictvím vzdělávání může uspět,“ prohlásil šéf svazu zaměstnavatelů BDA Steffen Kampeter. Nejdůležitější je teď podle něj školení dokončit a to bez ohledu na výsledky azylových řízení.
Od srpna 2016 platí v Německu takzvané pravidlo 3 + 2, které umožňuje žadatelům o azyl absolvovat tříleté vyučení a poté pracovat nejméně dva roky. A to i v případě, že jejich žádostem o azyl úřady nevyhoví.
Německý duální systém odborného vzdělávání probíhá paralelně ve školách a podnicích. Inspirují se jím i jiné země včetně Česka. Mezi mladými Němci však jeho popularita klesá, neboť stále více z nich usiluje o vysokoškolský titul.
