Lidská práva, ekonomická soběstačnost, klima a čínská agrese: Seznam témat, která by měl německý kancléř Olaf Scholz probrat během své státní návštěvy Číny koncem tohoto týdne, je dlouhý. Ovšem dojde na ně vůbec? A proč jede do Číny jen krátce poté, co tamní prezident Si Ťin-pching autokraticky upevnil svou moc?
Německý kancléř, jehož doprovodí dvanáctičlenná podnikatelská delegace, bude po tříleté covidové izolaci Číny prvním významným světovým politikem, který zemi navštíví. Podobně jako jeho předchůdkyni Angelu Merkelovou považuje komunistický stát i Scholze za svého „dobrého přítele“. Očekávání jsou vysoká a podle čínských státních médií tato návštěva pro Čínu představuje „obrovské možnosti“.
Ještě větší radost pak v Číně vzbuzuje to, že Scholz s sebou veze pěkný „dárek“, tedy čtvrtinový podíl na doku v nejdůležitějším německém přístavu v Hamburku.
 |
Tento prodej Scholz prosadil i přes značný nesouhlas opozice a vládních ministrů. Nakonec je sice z původně plánovaného více než třetinového podílu podíl pouze čtvrtinový, přesto si Scholz nakonec dokázal prosadit svou. I to je v Číně vnímáno pozitivně: „Scholz tvrdě zablokoval veto,“ informoval například tamní zpravodajský kanál HNR. Pro paralelu se Si Ťin-pchingem, který se i na tamní poměry zcela nestandardně před dvěma týdny prohlásil za opětovného vůdce komunistického politbyra, není nutné chodit příliš daleko.
Vietnam, Tanzanie, Pákistán a Německo
Stejně tak je problematické načasování, tedy proč Scholz jede do Číny právě teď. Poté, co se Si v sobotu 22. října prohlásil staronovým vůdcem strany a vlády, upevňoval minulý týden svou stranickou moc. Tento týden již má nabitý státními návštěvami.
Jako první přijel v pondělí prezident a generální tajemník komunistické strany z Číně ideologicky blízkého Vietnamu. Od úterý do čtvrtka Peking hostí prezidenta východoafrické Tanzanie. S touto zemí Čína mimochodem jedná o výstavbě obřího přístavu, kterou chce financovat deseti miliony dolarů.
Němci se napálili s Ruskem, přesto dál posilují vazby s Čínou |
Na středu byla plánovaná audience prezidenta Pákistánu, jehož země přijímá rozsáhlé čínské půjčky, které není schopna splácet. Všechny tyto tři země navíc s Čínou spolupracují na vytvoření takzvané nové hedvábné stezky, tedy obchodní trasy spojující Čínu s dalšími státy Asie a Afriky.
Po tomto triu má tedy koncem týdne dorazit Olaf Scholz. Se Si Ťin-pchingem prý chce mluvit o společném postupu v boji s klimatickými změnami, vyzvat Čínu k dodržování lidských práv a probrat situaci ve východní Asii i ohledně války na Ukrajině.
Čína naopak očekává posílení obchodu a vzájemné spolupráce nejen s Německem, ale jeho prostřednictvím také s celou Evropskou unií. Scholzova návštěva podle čínského listu Global Times také „ukáže, že stále více zemí vnímá vývoj v Číně pozitivně a že souzní s její zahraniční politikou“. To prý může být „dobrým příkladem pro USA, které naopak usilují o hegemonii Západu“.
Čína má v Evropě tajné policejní stanice, tvrdí Španělé. V síti je i Česko |
V Německu nicméně ohledně Scholzovy cesty panuje opačný názor: „Návštěva německého kancléře, který navíc v této době předsedá zemím G7, a to bezprostředně po 20. stranickém sjezdu Komunistické strany Číny, je tamními představiteli logicky velmi vítaná,“ kritizuje Scholzovu cestu předseda německé opozice Friedrich Merz (CDU/CSU). Čína podle něj německou státní návštěvu zneužije k vlastní propagandě, tím spíš, když její součástí je přístup do přístavu v Hamburku.
Průmysl: Na Číně jsme příliš závislí
Výhrady proti Scholzově cestě do Číny mají také podniky a hospodářské organizace, ač právě jim má tato ekonomicky orientovaná výprava pomoci. „Musíme se okamžitě zbavit jednostranných závislostí. Co se týče surovin, je Německo na Číně výrazně závislé. A na rozdíl od ropy a zemního plynu Německo v těchto surovinách nemá žádné strategické rezervy,“ říká předseda Organizace německého průmyslu Siegfried Russwurm.
Německá hospodářská komora pak kritizuje čínský protekcionismus a nerovné podmínky v přístupu na čínský a evropský trh. „Evropa musí jasně požadovat vyrovnaná pravidla na obou stranách,“ říká ředitel komory Martin Wansleben.
Německo se zbaví závislosti na Číně, řekl Scholz před svou cestou do Pekingu |
Lidskoprávní organizace včetně zástupců Ujgurů pak na Scholze apelují, ať nepřehlíží aktuální problémy, ať už se týkají Tibetu, Hongkongu, Tchaj-wanu nebo nápravných táborů v Sin-ťiangu.
Stejnou výzvu Scholz dostal také od ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), a to samé ostatně plyne i ze závazků, na nichž se vládní strany shodly v koaliční smlouvě. „Kancléř si sám rozhodl datum této cesty. Nyní je nutné, ať tedy dodrží závazky vyplývající z koaliční smlouvy,“ říká Baerbocková. „To je férová hospodářská soutěž a dodržování lidských práv, které jsou i podmínkami naší vzájemné spolupráce.“
