Polský prezident Andrzej Duda hovoří na vzpomínkové akci k 80. výročí vypuknutí...

Polský prezident Andrzej Duda hovoří na vzpomínkové akci k 80. výročí vypuknutí druhé světové války v polském městě Wieluň, prvním cíli německé agrese. (1.9.2019) | foto: AP

Němci můžou Polsku uhradit reparace i jinak, uvažují o příspěvku na památky

  • 67
Německo možná v jiné podobě uhradí Polsku část požadovaných válečných reparací odhadnutých na v přepočtu 23 bilionů korun. V Berlíně se uvažuje o příspěvku na polské památky či zřízení fondu budoucnosti.

Německá koaliční vláda křesťanských a sociálních demokratů označuje otázku reparací za právně i politicky uzavřenou. Nejmenovaní poslanci sociální demokracie i opozičních Zelených jsou ale jednání o odškodnění Varšavy otevření. Napsal to polský deník Dziennik Gazeta Prawna, informoval v němčině polský veřejnoprávní rozhlas Polskie Radio.

Podle deníku uvažují někteří v Berlíně o zřízení „fondu budoucnosti,“ přes který by do Polska přitekla neupřesněná částka.

Jinou možnou formou kompenzace je prý příspěvek Německa na obnovu Saského paláce ve Varšavě, který v roce 1944 nacisté zničili. Toto gesto navrhl už loni německý politolog a historik Stefan Garsztecki

Deník ale upozorňuje, že jakákoliv alternativní kompenzace by ani zdaleka nedosahovala výše válečných škod, které polský parlament vyčíslil na přibližně bilion dolarů (23 biliónů Kč). 

Alternativní kompenzaci by nicméně obě země mohly vydávat za jediný realistický kompromis. Berlín by Varšavu oklikou částečně odškodnil, aniž by připustil, že přímé náhrady za válečné útrapy lze vymáhat i v současnosti. O reparace totiž neúspěšně usiluje i Řecko a ozvat by se mohly i další státy. 

Zdá se, že myšlenka fondu vychází z Česko-německého fondu budoucnosti. Ten od roku 1998 rozdělil přes 60 milionů eur (1,53 miliardy Kč) mezi 11 000 projektů zaměřených na sbližování Čechů a Němců. Prostředky do fondu vložilo Německo a v menší míře i Česko. Většina z nich posloužila na podporu obětí nacismu. 

I Západoevropanům zaplatili Němci z reparací jen drobné

Pouze sedm procent Němců chce přistoupit na přání Varšavy a Atén, aby se o reparacích jednalo. Ukázal to v září zveřejněný výzkum institutu YouGov. Postoj Němců k alternativním formám kompenzací není jasný. 

Válku jste zavinili i vy, řekl ruský vyslanec Polákům. Jde na kobereček

Svět si 1. září připomněl 80. výročí vypuknutí druhé světové války, která začala německým útokem na Polsko. Ve Varšavě se konala velká ceremonie, jíž se zúčastnily desítky státníků včetně německého prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera a německé kancléřky Angely Merkelové. 

Polsko přepadl 17. září i Sovětský svaz, možnost reparací vůči Rusku jako jeho nástupnickému státu ale Varšava neotevírá. 

Česká vláda vůči Berlínu reparační nárok nevznese. Premiér Andrej Babiš se odvolává na Česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž se obě země dohodly, že nebudou svoje vztahy zatěžovat spory z minulosti.

Československé reparační nároky činily v dobové měně 306 miliard, byly však uhrazeny jen ze čtyř procent. Takovýto rozdíl mezi nároky a vyplacenou částkou vznikl i u dalších zemí, včetně západoevropských, upozornil Babiš. 

Připomínky začátku 2. světové války ve Varšavě (1.9.2019):


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video