Německá kancléřka Angela Merkelová (1. července 2019)

Německá kancléřka Angela Merkelová (1. července 2019) | foto: Reuters

Většina Němců odmítá reparace pro Poláky i Řeky. Češi už na ně rezignovali

  • 450
Kolem 68 procent Němců souhlasí s vládou v Berlíně, že válečné reparace Polsku a Řecku jsou uzavřeným tématem. Pouze sedm procent chce přistoupit na přání Varšavy a Atén, aby se o odškodnění jednalo. Zbylých 25 procent zřejmě nemá jasný názor. Československu Němci vyplatili čtyři procenta reparací a Praha se s tím smířila.

Přibližně 11 procent Němců míní, že by o případných nových reparacích měl rozhodnout mezinárodní soud. Vyplývá to z ankety institutu pro výzkum veřejného mínění YouGov, kterou zadala německá tisková agentura DPA. 

Atény formálně vyzvaly Berlín k jednání už v červnu. Jejich žádost však zůstává neoslyšena. Expertíza řeckého parlamentu vyčíslila škody způsobené nacistickou okupací na zhruba 289 miliard eur (7,5 bilionu Kč). 

Polsko dosud oficiálně nárok na reparace nevzneslo, konzervativní vláda ve Varšavě tak chce ale učinit. Komise polského parlamentu má již brzy přinést odhad škod, jejichž náhradu může Varšava vymáhat. V říjnu čekají Polsko parlamentní volby. 

Svět si 1. září připomněl 80. výročí vypuknutí druhé světové války, která začala německým útokem na Polsko. Ve Varšavě se konala velká ceremonie, jíž se zúčastnily desítky státníků včetně německého prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera a německé kancléřky Angely Merkelové. 

Steinmeier na akci ujistil, že Německo nezapomene na polské oběti a utrpení způsobené Berlínem. Vyzval také k usmíření. 

Polsko přepadl 17. září i Sovětský svaz, možnost reparací vůči Rusku jako jeho nástupnickému státu ale Varšava neotevírá. 

I Západoevropanům zaplatili Němci z reparací jen drobné

Merkelové vláda trvá na tom, že téma reparací se právně i politicky uzavřelo se smlouvou o sjednocení Německa v roce 1990. Tedy Smlouvou o konečném uspořádání ve vztahu k Německu, označovanou též jako Smlouva dva plus čtyři. Tu podepsaly tehdejší západní a východní Německo („dva“) a vítězné mocnosti USA, SSSR, Francie a Británie („čtyři“). 

Klaus: Němci dosáhli dominance, o niž marně usilovali ve válce

Smlouva ale přímo reparace nezmiňuje, upozornil německý deník Süddeutsche Zeitung. Dodal, že vyjednávání o smlouvě se neúčastnilo Polsko ani Řecko ani další Německem napadené země. 

Česká vláda vůči Berlínu reparační nárok nevznese. Premiér Andrej Babiš se odvolává na Česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž se obě země dohodly, že nebudou svoje vztahy zatěžovat spory z minulosti. 

„Případné rozhodnutí vymáhat válečné reparace bychom nepovažovali za šťastné, protože by mohlo dojít k výraznému narušení klimatu vzájemné důvěry v Evropě,“ reagoval loni Babiš na interpelaci komunistického poslance Jiřího Valenty. 

Československé reparační nároky činily v dobové měně 306 miliard, byly však uhrazeny jen ze čtyř procent. Takovýto rozdíl mezi nároky a vyplacenou částkou vznikl i u dalších zemí, včetně západoevropských, dodává Babišova odpověď. 

Připomínky začátku 2. světové války ve Varšavě (1.9.2019): 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video