Spolkový sněm opět zvolí třiašedesátiletou političku do úřadu kancléřky ve středu. Ve stejný den složí přísahu i ministři.
Svůj podpis pod trojici exemplářů koaliční smlouvy, kterou strany dojednaly 7. února, vedle předsedkyně CDU Merkelové připojili také šéfové CSU a SPD Horst Seehofer a Olaf Scholz, generální tajemníci trojice stran i předsedové jejich poslaneckých frakcí.
„Tato smlouva přináší zcela konkrétní zlepšení pro lidi,“ vyjádřila své přesvědčení Merkelová, která zdůraznila chystané změny v rodinné politice, školství nebo pečovatelství. „Jsem toho názoru, že to je koaliční smlouva pro obyčejné lidi,“ podotkl v podobném duchu Seehofer.
„Myslím si, že je dobré, že skončí dlouhé období nejistoty,“ poznamenal zase Scholz k povolebnímu jednání, které překonalo všechny dosavadní časové rekordy.
Obavy z posílení protiimigrační AfD
Vytváření vlády se protáhlo i proto, že Merkelová po zářijových volbách usilovala o vznik dosud nevyzkoušené koalice se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Po listopadovém krachu jednání se ale znovu obrátila směrem k SPD. Sociální demokraté sice po parlamentních volbách, v nichž stejně jako CDU/CSU výrazně oslabili, pokračování velké koalice vylučovali, nakonec se pro ni ale znovu rozhodli ve vnitrostranickém referendu.
Velká koalice, která do roku 2005, kdy se Merkelová stala kancléřkou, na spolkové úrovni vznikla jen jednou, se tak stává zcela běžnou součástí německého politického systému. Někteří odborníci i politici mají ale obavu z toho, že dlouhodobá vládní spolupráce dvou nejsilnějších uskupení může vést k posilování okrajových stran, jako je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je už v současném parlamentu třetí nejsilnější.
Politici CDU/CSU a SPD i proto zdůrazňují, že nová vláda nebude jen pokračováním té dosavadní. Dosáhnout toho chtějí i personálními změnami v kabinetu, v němž vedle Merkelové na svých postech zůstane jen dvojice ministrů.
