Povědomí o tom, že soužití mezi Židy a muslimy žijícími v Německu není vždy ideální, není nic nového. Po nedávných demonstracích v německých městech, kde se na protest proti rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele pálily americké a izraelské vlajky, se ale celý problém znovu stal tématem diskuse v nejvyšších patrech německé politiky.
„Každý antisemitsky motivovaný trestný čin je ostudou pro naši zemi,“ řekl ministr vnitra Thomas de Maiziere k protiizraelským demonstracím z minulého týdne. V budoucí vládě by proto podle něj měl nově sedět i zmocněnec pro záležitosti Židů a antisemitismus. Odvolával se na doporučení expertní komise, která na zadání vlády letos v dubnu zveřejnila třísetstránkovou studii o současném stavu antisemitismu v Německu.
Pro rasismus v Německu není místo
Podle ministra spravedlnosti Heiko Maase se má také zlepšit vzdělávání o holokaustu v integračních kurzech pro imigranty. „Poučení o holokaustu by mělo být na těchto hodinách jedním z hlavních témat, a ne jen jednou z mnoha kapitol německých dějin,“ domnívá se Maas.
„Pro rasismus v Německu není místo a každému, kdo chce v zemi dlouhodobě zůstat, musí být jasné, že bojujeme proti antisemitismu neonacistů a že nebudeme tolerovat ani jakýkoli antisemitismus, který sem přivezou imigranti,“ řekl ministr.
„Příliš dlouho od importovaného antisemitismu odvracíme oči,“ říká poslanec za CDU Jens Spahn. Podle dalších pak stát musí přísně zasahovat během demonstrací i proti internetové propagandě.
Konkrétní plány nicméně budou muset počkat do března, který je považován za nejbližší reálný termín, kdy by mohla být sestavena nová německá vláda.
Podobné problémy má Švédsko
Rozbuškou nyní ale nebyl jen Donald Trump. Už v polovině listopadu vyvolal rozruch německý módní návrhář žijící ve Francii Karl Lagerfeld: „Nemůžete zabít miliony Židů a pak do země na jejich místo přivést miliony jejich nejhorších nepřátel – jakkoli tyto události od sebe dělí desítky let,“ řekl mimo jiné v pořadu francouzské televize Canal+. Sedm set diváků poté kvůli Lagerfeldovým slovům podalo na vysílání stížnost.
S podobnými problémy se potýká také Švédsko, kde za poslední dva týdny policie vyšetřuje několik antisemitsky motivovaných trestných činů. Naposledy šlo o pokus o žhářský útok na budovu na židovském hřbitově v jihošvédském Malmö.
Podle mluvčího místní policie Larse Forstella nebyl nikdo zraněn, budova nebyla více poškozena a policie útok vyšetřuje jako pokus o žhářství. Židovská obec v Malmö incident nicméně označila za „mimořádně závažný“. „Nemůžeme akceptovat, že jsme se stali terčem hrozeb a útoků,“ uvedla obec.
Po dalších incidentech, kdy například skupina mladíků házela zápalné lahve na synagogu v Göteborgu a účastníci demonstrace v Malmö provolávali protižidovská hesla, švédské úřady zpřísnily bezpečnostní opatření v okolí synagog a židovských kulturních center.
