Nalezený chléb připomíná dnešní pita chleba a byl vyroben z tehdy divoce rostoucího ječmene, pšenice a ovsa. Vědci se již pokusili napodobit tehdejší recepturu, výsledný produkt podle nich chutná „pískovitě a slaně“.
Zatím nejstarší podobný objev učinili archeologové v Turecku, kde objevili chleba starý devět tisíc let. Nyní se vědci budou zabývat otázkou, jaký mělo pečení chleba vliv na počátky zemědělství. Je možné, že když se lidé naučili takto zpracovávat obiloviny, mohl to být jeden z podnětů, který postupně vedl ke vzniku zemědělství a k přeměně společnosti od lovců sběračů k zemědělské společnosti. Pro tehdejší lidi byl chleba významným zdrojem karbohydrátů a živin jako vitamín B, železo, hořčík a vláknina.
Archeoložka Amaia Arranz-Otaegui sbírá spolu s místním asistentem obilí na místě vykopávek.
Objev nejspíše přepíše učebnice historie. Doposud si vědci mysleli, že v tomto období společnost lovců-sběračů nazývaná Natúfiánci v oblasti Středozemního moře chleba nepekli. „Přítomnost chleba na nalezišti takto starém je výjimečná,“ prohlásila Amaia Arranz-Otaegui, výzkumnice z univerzity v Kodani.
Natúfiánci obývali území dnešní Sýrie, Izraele, Palestiny a Jordánska v době mezi třináctým a devátým stoletím před naším letopočtem. Byla to kultura lovců a sběračů a zároveň první společnost, která začala budovat stálá sídliště. Natúfiánci založili město Jericho, které je pravděpodobně nejstarším městem na zemi.
