Podle Stoltenberga vrcholná schůzka nikdy nebyla konečným termínem pro rozhodnutí o rozšíření aliance. Obavy Turecka, které se opakovaně postavilo proti vstupu obou severských zemí do aliance, jsou podle šéfa NATO legitimní a je nutné je brát vážně, informovala agentura Reuters.
Stoltenberga v neděli v Helsinkách přijal finský prezident Sauli Niinistö, v jehož letní rezidenci za účasti generálního tajemníka začnou jednání o finské bezpečnostní politice.
Švédsko a Finsko si podaly přihlášku do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, kterou na konci února nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Se vstupem nových zemí musejí aktuální členové souhlasit jednomyslně. Řada zemí NATO včetně Česka slíbila oběma severoevropským zemím podporu při rozhovorech o přijetí.
Švédsko a Finsko podaly v centrále NATO žádost o vstup do Aliance |
Proti rozšíření se ale postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, podle kterého Finsko a Švédsko podporují skupiny, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících (PKK). Ankara žádá, aby švédské a finské úřady zastavily financování těchto organizací na svém území a aby zrušily omezení vývozu zbraní do Turecka.
Stoltenberg dnes řekl, že turecké námitky jsou legitimní a je nutné je brát vážně. Podle něj je Turecko zemí NATO, které zažilo na svém území největší počet teroristických útoků.
Turecko stále odmítá rozšíření NATO. Summit v Madridu ukáže jednotu aliance |
Podle médií se diplomaté budou snažit najít řešení ohledně rozšíření NATO do summitu Severoatlantické aliance, které se uskuteční 29. a 30. června v Madridu. Stoltenberg dnes ale zdůraznil, že summit nikdy nebyl brán jako konečný termín pro schválení žádostí o členství.
18. května 2022 |
