Sonda Polar Lander by měla přistát 3. prosince zhruba 500 mil severně od jižního pólu planety ke své devadesátidenní misi. Jedná se o první přistání v této oblasti. Vědci doufají, že vrstvy prachu a možná i led odhalí tajemství klimatických změn na Marsu. Chtějí zjistit, co se stalo s vodou, která měla na planetě být. Zařízení budou měřit páry v atmosféře, zatímco "drápy" umělé ruky budou sbírat vzorky, které budou rozpuštěny a analyzovány na přítomnost vody.
Ale než bude cokoliv prostudováno, musí proběhnout úspěšné přistání. To se právě sondě Mars Climate Orbiter nepodařilo. Jak Orbiter tak Lander byly vyrobeny Laboratoří NASA pro tryskový pohon (Jet Propulsion Laboratory).
Šetření potvrdila, že sonda za 125 miliónů dolarů shořela nebo se odrazila od atmosféry Marsu 23. září právě kvůli tomu, že jeden vědecký tým používal anglosaskou soustavu jednotek a druhý metrickou. NASA také odhalila možné problémy s Landerem mezi nimiž je například potíž s nastartováním motorů, jejichž síla by měla opatrně vést sondu v ceně 165 miliónů dolarů a 1270 liber těžkou (zhruba 600kg) k marťanskému povrchu. Řešení bylo již naštěstí nalezeno.
K havárii Orbiteru pravděpodobně došlo, protože nebyly dodrženy všechny předpisy v programu, kde je zaměstnáno stále méně lidí, než by bylo zapotřebí, a že celý tým byl přepracován.
Nyní jde více než o to, splnit vědecké úkoly - NASA chce dokázat, že je schopna prozkoumávat sluneční soustavu s utaženým rozpočtem. Jde o snahu předvést "rychlejší, lepší a levnější" způsob vedení vesmírných misí, jak hlásá současný program NASA.
Problémy vedou ke stále hlubším analýzám a kontrolám uvnitř NASA. Je zpochybňován smysl programu "rychleji, lépe, levněji", jehož výhodou by mělo být to, že ztráta jedné levné sondy není tak tragická jako v roce 1993 ztráta Mars Observeru za jednu miliardu dorlarů. V současnosti levnější vesmírné sondy odlétají k Marsu každé dva roky - v době, kdy se Země a Mars k sobě dostatečně přiblíží.
Objevují se kritiky, že se stále místo prevence hasí pouze vzniklé požáry. Doba, kdy se jednoho projektu za 10 miliard realizoval 10 let, se prý již nevrátí, nyní jsou ale spíše zpochybňovány velké ambice NASA v meziplanetárním výzkumu.
V současnému projektu dochází k zvyšování počtu pracovníků a několikanásobné kontrole všech možných aspektů. Přistání by nemělo podle vedoucích pracovníků být nemožným úkolem. Vědci pracují na tom, aby se zajistil bezpečný návrat dat na Zemi.
Carl Pilcher, vedoucí výzkumu sluneční soustavy v NASA, říká: "Vše co mohlo být uděláno, bylo uděláno. Není žádný aspekt mise, který nebyl přezkoumán, aby bylo zajištěno, že je vše tak, jak má být."
 Počítačem výtvořený obraz sondy Mars Lander po jedenácti měsíčním letu. Přistání je plánováno na 3.prosince |
 Technici prověřují stav sondy Mars Lander. |
 Start sondy Mars Polar Lander z Mysu Canaveral. Sondu vynáší nosná raketa Boeing Delta II. |
 Snímek Marsu |
 Červené místo označuje oblast, kde by měl Mars Polar Lander přistát. Předpokládá se, že by k tomu mělo dojít v eliptické oblasti 5 km široké a 90km dlouhé na 76 stupni jižní délky a 195 stupni západní šířky na Marsu. |
