Další americká sonda se v noci na včerejšek vydala na průzkumu Marsu. Po jedenáct měsíců trvající pouti vesmírem má Mars Polar Lander v prosinci přistát jako první stroj NASA na severním pólu rudé planety. Nebude na Marsu tak úplně sám. Ke stejnému cíli totiž vyrazily nedávno dva další automaty, které se mají stát umělými družicemi - loni v prosinci americký Mars Climate Orbiter a v červenci japonský Nozomi, který bude zkoumat atmosféru. "Američané pokračují v sérii lehkých a laciných meziplanetárních výprav, které váží něco přes půl tuny a každá stojí okolo 150 milionů dolarů," komentuje Petr Jakeš z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který se zabývá studiem planet. "Rovněž japonská Nozomi patří do této kategorie. Cílem soustředěného výzkumu je ověřit, jestli je na Marsu opravdu voda, kde a v jakém množství. Na základě toho se pak bude zpřesňovat plán dalších výzkumů této planety." Těsně před svým přistáním vypustí v listopadu Mars Polar Lander dvě minisondy ve tvaru basketbalového míče - Deep 1 a 2. Jejich cílem jsou místa vzdálená od mateřské stanice 50 až 100 km. Na povrch planety dopadnou rychlostí asi 600 kilometrů v hodině, což jim umožní, aby pronikly do hloubky od 30 centimetrů do jednoho metru. Je to poprvé, co bude takové zařízení pro podpovrchový průzkum cizích nebeských těles použito. Prudké zabrzdění kulových pouzder způsobí přístrojům obrovský mechanický šok, který by měly bez úhony přestát, nicméně poškození není vyloučeno. "Oblast, kterou chceme zkoumat, by se měla podobat polárním oblastem Země v tom smyslu, že nejspíš po mnoho milionů let soustřeďuje led a prach," vysvětlila Suzanne Smrekaová z americké kosmické agentury NASA. "Je to tedy místo, které může vypovídat o dlouhodobé historii Marsu." Mars je totiž zatím nejnadějnějším místem v naší sluneční soustavě, kde by mohl existovat život, podle všeho na mikroskopické úrovni. Snímky z umělých družic rudé planety naznačují, že na jižní polární čepičce je větší množství ledu - tedy vody v pevném stavu. A mnozí vědci se domnívají, že tam, kde je voda, může být i život. Poprvé se ho pokoušely hledat dvě americké sondy Viking v roce 1975. Po delší přestávce na ně navázal až automat Pathfinder ze země řízeným vozítkem Sojournerem v létě 1997. Američané mají předběžný plán průzkumů této planety na první desetiletí 21. století a chystají sondy i do roku 2015. Bude-li tento program probíhat uspokojivě, mohli by se možná v roce 2018 vydat k Marsu první lidé.
5. ledna 1999 14:03
