I přes oficiální ukončení občanské války v Libyi a zrušení bezletové zóny nepřestává pouštní zemí znít střelba. Stovky členů nově ustanovené oficiální armády už mají za sebou nasazení do první ostré akce. Vojáci museli ukončit krvavé střety mezi konkurenčními bojůvkami na severozápadě země. Téměř týdenní konflikt byl zatím největším ostrým střetem od smrti Muammara Kaddáfího.
Boje si k pondělí vyžádaly na třináct životů. Lokální nepokoje znovu rozvířily otázku, zda jsou současní libyjští lídři schopni zrenovovat rozvrácenou zemi. Každý další výstřel v post Kaddáfího Libyi zatím dává zapravdu kritikům, kteří po celou dobu půlročního konfliktu nevěřili, že by se severoafrický stát byl schopen udržet pohromadě i bez silné ruky autokrata.
Lokální kmeny nechtějí přijít o vliv
Měsíc po Kaddáfího smrti je však ještě hodně brzy soudit. Země je však plná nekontrolovaného množství zbraní a povstalci se dělí do různých frakcí v závislosti na příslušnosti k lokálním kmenům. Tripolis se snaží ustavováním nových institucí situaci korigovat, bude to však běh na dlouhou trať.
Nová libyjská armáda v béžových uniformách tak utlumila první velký poválečný střet. Účty si spolu vyřizovali bojovníci z města Závíja a přilehlých kmenů warshefanské oblasti. Kmeny se přely o přístup ke Kaddáfího vojenské základně, která za minulého režimu sloužila jako strategický opěrný bod.
Vojáci národní armády nyní spornou oblast plně kontrolují. Být členem ozbrojené složky je pro mladé Libyjce lákavé, obzvlášť v době, kdy je těžké nějakou práci v zemi vůbec sehnat.
Libyjští islamisté se inspirují v Turecku i Tunisku
První svobodné volby čekají Libyi příští rok v červnu. V zemi se proto už začínají formovat první strany. Nejvíce se zatím hovoří o straně Aliho al-Sallabiho, partaji umírněných islamistů. I Libyi tak dost možná ovládne populární proud, který nedávno slavil úspěch v sousedním Tunisku a u moci se pevně drží i v Turecku.
Národní shromáždění pro svobodu, právo a pokrok, jak se strana prozatím neoficiálně jmenuje, je napojeno na turecké umírněné islamisty i Muslimské bratrstvo v Egyptě. Mix islámského tradicionalismu má velkou šanci, že volby vyhraje stejně výrazně, jako se to povedlo Ghanúšího straně Hizb An-Nahdá v Tunisku.
Muslimské bratrstvoJe nejstarší a největší arabskou stranou. Založeno v roce 1928 islamistickou školou v Egyptě. Hlavní koncepce hnutí je myšlenka panislamismu, tedy že všichni muslimové jsou členy jediného národu spřízněného vírou. Brzy se stalo hlavní opoziční silou vůči tehdejší britské koloniální nadvládě v zemi. Po porážce arabských států v první válce s Izraelem bylo v Egyptě zakázáno. Velkou roli sehrálo i v moderní politice Sýrie. V mnoha arabských státech dnes tvoří silnou opozici. V některých zemích (Jordánsko, Bahrajn, Kuvajt, Irák, Saúdská Arábie, Írán...) tvoří Muslimské bratrstvo legální součást politického systému a prostřednictvím svých politických stran má zastoupení v parlamentu. Hnutí je kritizováno al-Káidou pro přílišný liberální akcent a absenci ozbrojeného džihádu. Muslimské bratrstvo sponzorují jeho členové, z nichž někteří pocházejí ze Saúdské Arábie a dalších ropných velmocí. Rusko ho řadí mezi teroristické organizace. Zdroj: wikipedia.org |
"Nejsme islamistickou, ale národní stranou. Naše politická agenda respektuje hlavní islámské principy stejně jako libyjskou kulturu obecně," popisuje lídr strany al-Sallabi.
Dokud neskončilo povstání proti Kaddáfímu, žil al-Sallabi v katarském exilu. Důvěrně se zná s tamním kontroverzním klerikem Yusufem al-Qaradawím, který je považován za hlavního duchovního lídra Muslimského bratrstva.
Právě Katar nejvíce podporoval rebely během jejich půlročního boje. Povstalcům posílal s britským a francouzským vědomím peníze i zbraně. Moc a věhlas al-Sallabiho tak mezi povstalci sílil, proto se dalo čekat, že po návratu do země založí politickou stranu.
Kritici hnutí vyčítají, že stále nepočítá se zrovnoprávněním obou pohlaví, stejně jako nebere v potaz práva homosexuálů. Děsí se, že islamistická strana by mohla nepokoji zmítanou Libyi zavést do dalších, tentokrát náboženských problémů.
Malý Katar chce hrát velkou hru
Al-Sallabi popírá, že by jeho strana prorazila jen díky moci katarských investic. "To je lež, to mohou říci jen lidé s Kaddáfího způsobem uvažování," protestuje.
Názory na katarský vliv se ale různí i v nejvyšších patrech moderní Libye. Zástupce severoafrické země v OSN na malý stát nedávno ostře zaútočil v televizním rozhovoru: "Katar si asi myslí, že jednou bude lídrem celého arabského regionu. Jeho mezinárodní vystupování nemohu vystát." Vlivu země se obává i předseda prozatímní libyjské vlády.
"Jsou to jen vykonstruované obavy," uklidňuje al-Sallabi. Je už jisté, že jeho islamistická strana sehraje v nejbližším vývoji země ústřední roli.
