Ochránci přírody a Nové mlýny

V této diskuzi se zapomíná na jednu velice důležitou věc, a to, že přehrada Nové mlýny, která svou kapacitou a snížením odtoku vody, pravděpodobně zachránila Bratislavu, Vídeň a Budapešť před ničivými záplavami. Ještě si vzpomínám, jak před jejím dokončením se zelení teroristé ( opravuji - ochránci přírody ) vehementně bránili proti její dostavbě. Kdyby k tomu došlo, je možné, že řada z nich by možná neměla dnes kde bydlet.....

Temelín

A co takhle kaskádu zbourat, když už máme na jihu Temelín? A obnovit krásu údolí Vltavy a vydělávat na cestovním ruchu. Jsem si vědom mírně nadsazené myšlenky, ale zaznít musí.

Povoden a Ceska povaha

To jsme celi mi Cesi, jako prvni vec zacneme hledat viniky a ukazovat prstem. Misto toho, abychom se jako narod semkli, pomahali si a nechali si tyhle hloupe poznamky na pozdejsi dobu, tak se budeme navzajem obvinovat...

Re: Povoden a Ceska povaha

Konečně rozumný názor

Mohla být voda poloviční?

Jestliže je objem vody, který se přežene při stoleté povodni vltavskou kaskádou, dvakrát tak velký, než objem vyprázdněných přehrad, znamená to teoreticky, že kdyby bylo koryto "suché", mohly přehrady pohltit až polovinu povodně.A to by bylo rozhodující... Prakticky to samozřejmě možné není, už jen proto, že Lipno je nad Krumlovem a Budějovicemi, které v době před pražskou povodní měly už tak vody "po krk". Přesto soudím, že v okamžiku, kdy se Budějovice brodily poprvé vodou, měla Prahou protékat minimálně dvacetiletá voda,která by jí neuškodila. Předpověď počasí před déštěm varovala a Lipno bylo plné po okraj. Argumenty o výrobě elektřiny jsou nepodstatné - kolik lidí je teď kvůli povodním bez elektrického proudu, i když elektrárny běží! Myslím, že tu nezafungoval princip předběžné opatrnosti.

Re: Mohla být voda poloviční?

několik početních úvah

Argumenty p. Kubáta o účelnosti vltavské kaskády se mi zdají zavádějící. Přehrady nemusí zadržet veškerou vodu, která se prožene řekou při stoleté a větší povodni; musí po určitou dobu zadržet co největší množství vody a snažit se vypouštět tolik, aby to ještě nezpůsobilo velké škody. Úkolem hrázných a manipulačních řádů je uregulovat průtok na takovou úroveň. Odkazuji na dobrý článek v Metru z 21.8. od p Ševčíka, ředitele Liberálního institutu. Z něho vyplývá, že povodeň v Praze způsobil přebytek vody v kritických dnech 13. a 14. srpna v množství 259,2 milionů m3 a že podpovodňový průtok činí asi 4000 m3s. Potud p. Ševčík. Předpokládejme, že rozvodněná Berounka přidala Vltavě špičkově 1000 m3s, pak max. průtok Vltavou by měl být asi 3000 m3s. Touto rychlostí by se mohly vyprazdňovat přehrady nad Prahou. Kdyby se takto vypouštěly po dobu 24 hod, pak bychom právě dosáhli potřebného objemu (86,400 sden*3000m3s = 259,2 milionu). Objem Slap je 270 mil. m3. Kdyby se tedy na 1 den úplně zavřel Orlík (nevím, zdali to bylo před 13.8 možné) a Slapy se vypouštěly tímto průtokem, tak bychom získali za 1 den potřebnou kapacitu k zachycení tohoto množství vody a nedošlo by ke katastrofě. Voda by ovšem protékala podpovodňovou rychlostí delší dobu.(Výpočet nebre v úvahu dynamiku, takže není přesný, ale snad je alespoň řádově správný - úplné uzavření Orlíku by se možná dalo nahradit vypuštěním Štěchovic a Vraného po vypuštění Slap). Manipulační řády by však musely na takovou situaci pamatovat a před výrobou elektřiny a rekreačními efekty upřednostnit nejrychlejší možné vypouštění vody i s tím rizikem, že deště nebudou tak velké a voda nám pak bude chybět. Je třeba zvolit menší zlo a po takové povodni o tom snad nikdo nepochybuje. Jiný způsob, jak se chránit před povodněmi nabízejí různí ekoaktivisté a nabízejí zřízení zátopových území. Jejich návrhy se mi zdají padlé na hlavu. Voda, která se rozlila v minulých dnech, jasně ukázala, jak velké by takovéto zátopové území muselo být. V jižních Čechách by to byla celá oblast Lužnice a Malše (včetně Č.Budějovic), v Praze bychom měli bažinu v Karlíně, Lahovicích, Velké Chuchli, a ve zlatém pruhu země české bychom měli lužní les 8 km široký od Mělníka po Litoměřice.   Myslím si, že žádný z těchto lidí v těchto oblastech nežije, jinak by takovou ptákovinu nemohl nabízet. Ještě jeden argument se používá, a to o nevhodné skladbě lesů. Rád bych věděl, zdali existuje studie, která experimentálně prokázala, o kolik % vody a na jak dlouho smíšené porosty event. louky zachytí více než smrkové porosty – jestli je to vůbec významné.   Pokud taková čísla nemáme, tak je toto řešení opět zbožným přáním.