Přitom ani Jan Kubát nepochybuje, že o roli, kterou soustava přehrad na Vltavě sehrála, budou odborníci ještě dlouho diskutovat.
Čísla hovoří jasně: objem vody, která se prožene řekou při stoleté povodni, je asi dvojnásobný, než je objem všech vyprázdněných přehrad vltavské kaskády! "Vtip je v tom, že nádrže vypadají velké, ale ve srovnání s plochou povodí a s průtoky tak velké nejsou. Když se zaplní, už nic Prahu neochrání," říká Kubát.
Přehrady sice mají zádržné prostory pro případ povodní, ty jsou však schopny zachytit maximálně dvacetiletou vodu. Toho, že vltavské přehrady nejsou schopny zadržet velkou povodeň, si však byli vědomi jejich projektanti už na samém počátku. Otevřeně řečeno: dali přednost výrobě elektřiny před povodňovou ochranou.
"...není možné plně sladit požadavky energetiky a ochrany před povodněmi, neboť v případě, že bychom chtěli dosáhnout absolutní ochrany, bylo by nutno užitkové objemy v nádržích kaskády zaměnit za ochranné prostory," píší odborníci v oficiální publikaci, kterou po dokončení hlavních přehrad vydalo ministerstvo lesního a vodního hospodářství.
Rozhodnutí, že přehrady budou především sloužit výrobě elektřiny, neměli v rukou jen čeští vodohospodáři: parametry vltavské kaskády doplněné energoekonomickým rozborem byly v roce 1954 konzultovány v Moskvě společně s plánem rozvoje československé energetiky...
Odborný tým dvanácti expertů, který na žádost české vlády vyhodnocoval příčiny a následky povodní na Moravě před pěti lety, se nevyhnul ani hodnocení úlohy přehrad. Kladně posuzuje fakt, že dvě přehrady zmenšily maximální odtoky až o 40 procent. Jenže to má háček - takové hodnocení se týká například Vírské přehrady na Svratce, která byla tehdy jen čistě shodou okolností vyprázdněna. Trochu to připomíná náhodu v roce 1954 - povodeň valící se na Prahu byla zmírněna prázdnou Slapskou přehradou...
Mohou tedy přehrady bránit povodním, nebo ne? "Významný vliv kaskády je patrný při menších povodních, odhaduje se přibližně dvacetiletých. Potom se její význam vytrácí," říká Kubát. "Absolutní ochrana před povodněmi není možná. Nemůžeme vzdorovat jakékoli povodni," doplňuje Josef Hladný. Právě on stál v čele expertního týmu po povodních na Moravě.
Přehrada však může povodeň zmírnit. "O výši škod totiž rozhodují poslední centimetry," uvádí Hladný. Jeho expertní tým v závěrečné zprávě upozornil na způsob, jakým byla před pěti lety při povodni z některých moravských přehrad upouštěna voda, tedy na takzvaný manipulační řád. Ten předepisuje, jak moc a za jakých okolností je možné přehrady vyprazdňovat. A právě tyto manipulační řády na moravských přehradách bránily upustit větší množství vody ještě před začátkem hlavní povodňové vlny.
"Možná by stálo za to i přehodnotit manipulace na přehradách na úkor zásobního prostoru, vytvořit možnosti pro větší předpouštění. Snad by bylo možné i snížit stanovené hladiny," říká vodohospodář Václav Čermák z Brna. Ten navíc zastává nikoli všeobecně přijímaný názor, že přehrady mohou za určité shody okolností povodňovou situaci dokonce i podstatně zhoršit.
"Řeky mají různou délku a voda z krátkého vodního toku dorazí na soutok rychleji než voda z dlouhého, pokud ta srážka zasáhne celé povodí. Když ale jde velká voda přes naplněnou přehradu, může povodeň urychlit a pak se na jednom místě setkají dvě povodňové vlny," říká Čermák. Taková situace podle něho mohla nastat právě v Praze, neboť pod městem se rozvodněná Vltava spojila s rozvodněnou Berounkou.
Odborníci z Povodí Vltavy však upozorňují, že se dosud vždy dařilo za pomoci kaskády vodu regulovat právě tak, aby se povodňové vlny pod Prahou nesetkávaly. "Ačkoli je možnost ovlivnění povodňových průtoků kaskádou pouze omezená, ve všech případech zvýšených průtoků posledních let se podařilo vhodnými manipulacemi kulminační průtok v Praze ovlivnit tak, aby nedošlo ke střetu kulminačního průtoku z Vltavy a kulminací z Berounky a Sázavy," upozorňují Blanka Brožová a Jiří Friedel z Povodí Vltavy.
