V Moldavsku padla vláda. Necítím podporu pro reformy, prohlásila premiérka

  • 45
Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová i se svou vládou podala demisi. Jako důvod uvedla nedostatečnou podporu kabinetu, který se snažil urychlit reformy v zemi aspirující na členství v Evropské unii. Končí tak turbulentní rok a půl vlády provázené ekonomickými otřesy a následky ruské invaze na Ukrajinu. Rezignace přichází v den, kdy moldavský vzdušný prostor přeletěly ruské rakety.

„Věřím v moldavský lid. Věřím v Moldavsko. Věřím, že se nám podaří překonat všechny výzvy a těžkosti,“ řekla Gavrilitsaová. Podle končící premiérky je Moldavsko v EU očekáváno s otevřenou náručí. „Moldavsko má přátele. Ale kdyby měla vláda stejnou podporu i doma, pak bychom dokázali postoupit dál kupředu a rychleji,“ uvedla.

Prezidentka Maia Sanduová už na nového premiéra nominovala svého bezpečnostního poradce Dorina Receana. Ten je také tajemníkem bezpečnostní rady a býval ministrem vnitra. Podle agentury Reuters uvedl, že chce pokračovat v úsilí o získání členství Moldavska v EU. Za priority své vlády označil pořádek a disciplínu, oživení ekonomiky, mír a stabilitu.

Kyjev hlásil let ruských raket přes území NATO. Minuly ho, upřesnili Rumuni

Prezidentka odcházející šéfce vlády poděkovala mimo jiné za to, že bez ohledu na bezprecedentní potíže dokázala zachovat „stabilitu, mír a rozvoj tam, kde by jiní chtěli válku a bankroty“.

Moldavsko, kde žije asi 2,6 milionu obyvatel, je vklíněné mezi Ukrajinu a Rumunsko. Od začátku války na Ukrajině se dostalo pod enormní tlak zesílený obavami, že by Rusko mohlo rozšířit invazi i na moldavské území, aby k Moskvou ovládaným územím připojilo Podněstří.

Na moldavskou ekonomiku také tvrdě dopadla energetická krize, protože byla země dlouho závislá na ruských zdrojích. Během posledního roku ji trápí rostoucí inflace a zátěž pro ni představuje i příliv ukrajinských uprchlíků.

Rezignace a ruské rakety

Ruská redakce BBC upozornila, že premiérka odstoupila den po návštěvě Bruselu, zatímco ekonomická situace v zemi se neustále zhoršuje a ceny energetických surovin rostou nepřiměřeně i vůči příjmům střední třídy, zdražují i léky a potraviny. Od loňského září až do příchodu mrazů se každou neděli v centru Kišiněva konaly protivládní demonstrace. Jejich organizátor, moldavský politik a mediální magnát Ilan Šor pokládá demisi vlády za své dílo.

„Měla nejen odstoupit, ale skončit ve vězení. Tak se i určitě stane. Vězení pro nynější režim za naprosté porušování ústavy, zákonů, práv a svobod občanů,“ řekl Šor, na kterého loni v říjnu USA uvalily sankce kvůli snaze zvrátit demokratických vývoj země. Politik se skrývá v Izraeli před trestním stíháním za to, že ze země vyvedl miliardu dolarů ze státních prostředků.

Právě v den, kdy vláda v Moldavsku padá, nad jeho vzdušným prostorem proletěly ruské rakety. „Ministerstvo obrany ve spolupráci s odpovědnými strukturami země pozorně sleduje situaci v regionu a důrazně odsuzuje narušení vzdušného prostoru Moldavska,“ uvedlo tamní ministerstvo obrany.

Moldavská diplomacie si na protest předvolala ruského velvyslance. Moskva se zatím k těmto informacím nevyjádřila.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video