Pro Čínu, která ještě poměrně nedávno neuznávala soukromé vlastnictví, je rozvoj bydlení pozoruhodný.
Do vlastního bytu investovala i 24letá sekretářka Jou Jang pracující pro mezinárodní společnost. Píše časopis Newsweek. Její byt je v novém rozlehlém komplexu nad řekou Chuang-pu nazvaném Young Man Lifestyle (Životní styl mladých). Je malý. Hotový bude až za rok a hypotéka navíc pohltí více než polovinu z jejího měsíčního platu ve výši 500 dolarů (16 600 korun). To místo však patří celé jenom jí.
"Opravdu jsem toužila po svobodě. Nejdůležitější je žít nezávislý život," svěřuje se mladá žena.
V komplexu Young Man Lifestyle zakoupily například ženy loni na podzim 60 procent z 913 nabízených bytů, zatímco svobodní muži pouze deset procent. Zbytek kupujících tvoří investoři a manželské páry.
Úroky jsou nízké
Zájem o nákup bytu je pochopitelný. Úrokové míry v Číně jsou nízké, mezi 3-4 procenty, a vládní pobídky více než štědré. Mnoho komunistických zaměstnaneckých organizací pomáhá svým členům, aby si mohli koupit první domov.
Na základě programu, který skončí v květnu 2003, mají lidé, kteří si koupí dům nebo byt, nárok na plné vrácení daně z příjmu.
Trh s nemovitostmi se rozvíjí. Wu Ťie, 32letá produkční televize CNBC v Šangaji, si loni koupila dvoupokojový byt v novém věžáku za 120 tisíc dolarů (téměř čtyři miliony korun). Teď se nemůže zbavit agentů, kteří ji chtějí přimět k prodeji.
"Řekli mi, že můj byt se zhodnotil zhruba o 50 procent. Poděkovala jsem jim za dobrou zprávu a požádala jsem je, aby mi už nevolali," vypráví Wu.
|
Bydlení v Česku |
|
Co do bytu |
Proč svobodné ženy?
Pokud je však nákup bytu výhodný pro kohokoliv s trochou peněz, proč na trhu vedou svobodné ženy?
"Většina mužů čeká, než se ožení, aby koupili byt," vysvětluje Chan Ťia-chuaj, 28letá zaměstnankyně telekomunikační společnosti. "Ženy ale do toho jdou samy. Proč bychom měly čekat?"
Chan se nemohla dočkat, až odejde z rodného domova - z jednopokojového bytu se společnou kuchyní a koupelnu pro další čtyři rodiny. Loni koupila dvoupokojový byt za 45 tisíc dolarů pro sebe a své rodiče na penzi. Koupí bytu si Chan splnila celoživotní sen, ale zároveň jí to zvedlo sebevědomí.
"Pro ženu je důležité být finančně nezávislá," tvrdí. "Co by si jinak počala, kdyby ji manžel opustil? Neměla by vůbec nic."
Dům dává svobodu
V čínských pobřežních městech se ženy stále více věnují profesionální kariéře a vdávají se později. Vlastnění majetku slouží jako způsob k zajištění toho, že se nenechají ovládnout muži.
"Dům vám dává svobodu zvolit si svůj život," tvrdí 29letá novinářka, která v roce 1998 koupila dvoupatrovou vilu. "Když nemáte dům, nemáte nic, takže se musíte vdát."
Nedávná změna v čínském sňatkovém zákoně poskytuje ženám další ochranu. Zatímco dříve byl všechen majetek automaticky považován za vlastnictví hlavy rodiny, tedy muže, nová úprava stanoví, že jakékoliv jmění získané mužem nebo ženou před svatbou patří pouze jim.
Ironií je, že tyto nezávislé ženy se neodvracejí od čínských tradic, pouze jim dávají novou podobu. Kvůli restriktivní populační politice (jedna rodina - jedno dítě) nemá mnoho žen žádné sourozence, kteří by se postarali o stárnoucí rodiče a tato povinnost spočívá výhradně na nich.
"Moji rodiče teď nemají nikoho jiného než mě," konstatuje Chan.
