Podle deníku Le Parisien pochodovalo Paříží alespoň 10 tisíc lidí, v čele s několika ministry a dalšími osobnostmi. Rozruch vyvolal příchod šéfky Národní fronty Marine Le Penové a lídra krajně levicového uskupení Nepodrobená Francie Jeana-Luca Mélenchona, které organizátoři z Rady židovských institucí ve Francii (Crif) na shromáždění nechtěli.
Dav oba přivítal pískotem a pokřiky „Nácku!“ nebo „Jdi domů!“. Oba politiky následně dav vytlačil z hlavní trasy, ale Le Penová se poté ještě vrátila. „Navzdory zastrašování jsem stále tady,“ řekla.
V prvních řadách průvodu za transparentem „Francie proti antisemitismu“ stáli například ministr vnitra Gérard Collomb, ministryně kultury Françoise Nyssenová či ministr kultury Jean-Michel Blanquer. Na akci přišel i šéf strany Republika v pohybu Christophe Castaner, vůdce republikánů Laurent Wauquiez, předseda senátu Gérard Larcher či pařížská starostka Anne Hidalgová. Pietní průvod dorazil k domu zesnulé Židovky kolem osmé hodiny.
Prezident Emmanuel Macron se pochodu nezúčastnil, ale k vraždě Knollové se vyjádřil dopoledne během tryzny za policistu Arnauda Beltramea, který o víkendu podlehl zraněním, jež utrpěl při útoku s extremisty v Trèbes (podrobnosti v článku Francie vzdala hold četníkovi, který se nechal vyměnit za rukojmí). Podle Macrona se Beltrame i Knollová stali oběťmi téhož „barbarského tmářství“. Vražda Knollové ve Francii oživila obavy z antisemitismu, napsala agentura AFP.
Chvíle pro národní jednotu
Další pietní akce se konaly v Marseille, Lyonu, Štrasburku a také v Jeruzalémě. V médiích se zároveň objevila kritika na adresu sdružení Crif za to, že nechtěli, aby se pochodu zúčastnili i Le Penová a Mélenchon. Syn zavražděné ženy Daniel řekl, že průvod by měl být pro všechny. Podle francouzské vlády by měla akce být chvílí pro národní jednotu.
Holokaustu těsně unikla. V 85 letech ji kvůli víře zavraždili v jejím bytě |
„Crif se neměla stavět proti jejich účasti. Jen to posiluje napětí, zatímco je potřeba se sjednotit. Jsme tady, abychom byli spolu,“ řekl deníku Le Monde jeden z účastníků shromáždění, novinář a spisovatel Ezzedine El Mestiri. Ten dorazil se dvěma přáteli a trio složené z katolíka, ateistky a muže vychovaného v arabském prostředí se shodlo na tom, že „antisemitismus by měl trápit celé lidstvo“.
Spisovatelka Stéphanie Hochetová řekla listu, že vláda proti „zásadnímu problému, kterým se antisemitismus stal“, nepodniká žádné kroky.
Počet antisemitských násilných činů loni ve Francii vzrostl o 26 procent a počet případů poničení židovských posvátných míst a hřbitovů se zvýšil o 22 procent. Ministr vnitra Collomb v úterý označil antisemitismus za „nádor, jemuž nesmí být umožněno rozežírat národ“. Francouzská vláda tento měsíc představila plán účinnějšího boje proti rasismu a antisemitismu, přičemž chce klást důraz na prevenci na školách a regulaci nenávistného obsahu na sociálních sítích.
Knollovou našli v jejím bytě v 11. okrsku na východě Paříže s jedenácti bodnými ranami a policie takřka ihned oznámila, že motivem činu bylo nejspíše její vyznání. Vyšetřovatelé už předběžně z vraždy s antisemitskými rysy obvinily dva podezřelé, z nichž jeden se podle AFP se zavražděnou dobře znal.
Mireille Knollová, narozená v roce 1932, se podle jejího syna jen těsně vyhnula transportu během druhé světové války. V roce 1942 totiž unikla hromadnému zatýkání židovského obyvatelstva v Paříži, když společně se svou matkou krátce předtím uprchla do Portugalska. Francouzští policisté na popud nacistických okupantů tehdy zadrželi 13 tisíc Židů. Většina z nich byla později převezena do koncentračního tábora Osvětim a zavražděna.