„Je v zájmu zemí zajistit, aby na jejich území nebyl nikdo, kdo by byl nechráněný, protože by to pak bránilo pokroku v boji proti viru a zastavení pandemie,“ vyzývá mluvčí UNHCR Shabia Mantooová státy, aby očkovaly i uprchlíky a migranty. „Nikdo není chráněn, pokud nejsou chráněni všichni,“ cituje ji mediální platforma Devex zaměřující se na globální rozvoj.
Podle dat UNHCR dokončilo vakcinační strategie jen 81 z 133 zemí. Z nich pak jen 54 explicitně zmiňuje, že budou očkovat i uprchlíky a migranty. Agentura nezveřejnila, o jaké země se jedná, podotýká list The Washington Post.
UNHCR spolu s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) spolupracuje se státy na zahrnutí migrantů do očkovacích plánů. IOM tvrdí, že jejich cílem není migranty upřednostňovat před jinými skupinami, ale zajistit, že státy na ně při očkování nezapomenou.
Kolumbie uvedla, že při startu očkovací kampaně neposkytne vakcíny více než dvěma milionům venezuelským migrantů a uprchlíků v zemi. Prioritu budou mít její občané.
Podle organizace PICUM zaměřené na nelegální migraci jsou migranti bez dokladů zahrnuti do dvou národních očkovacích programů v Evropě – v Nizozemsku a Španělsku. Velká Británie nebude od nelegálních migrantů za očkování vyžadovat žádné poplatky.
Německo, které během migrační krize přijalo více než milion lidí, považuje ty, kteří žijí či pracují v uprchlických zařízeních, při očkování za skupinu druhé nejvyšší priority. Německo se však jako jiné evropské země v současnosti potýká s nedostatkem vakcín a s tím souvisejícím pomalým tempem očkování lidí v první vlně, jako jsou zdravotnicí v přední linii a senioři.
Jedna z prvních zemí, která začala spolu s obecnou populací očkovat i uprchlíky, bylo Jordánsko. Tamní král Abdalláh II. označil „ochranu zdraví uprchlíků“ za „globální odpovědnost, uvádí list The Washington Post. Podle Mantooové Jordánsko představuje „zlatý standard“, co se týče inkluze uprchlíků.
Pandemie může přinutit migranty k cestě do Evropy, varuje azylový úřad |
Ne všichni migranti ale mají o očkování zájem. Někteří věří konspiračním teoriím o zhoubných vedlejších účincích vakcíny, poukazuje Lilly Carlisleová z UNHCR Jordánsko. V průzkumu organizace International Medical Corps mezi 3 700 syrskými uprchlíky v Jordánsku jen 56 procent z nich uvedlo, že se o možnost naočkování zajímá.
Migranti se zdráhají očkovat i z obavy, že úřady tímto způsobem přijdou na jejich nelegální pobyt. „Obáváme se, že migranti se nebudou účastnit očkování ze strachu z deportace,“ říká Felipe Vargas z mexické Jezuitské uprchlické služby.