Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMichal Smetana si myslí, že rozmístění jaderných zbraní na českém nebo polském území by ničemu zásadně nepomohlo. „Určitě by to problém nevyřešilo. Rozmístění taktických jaderných zbraní USA na východě Evropy by k odstrašovací schopnosti Západu přispělo velmi marginálně a v žádném případě by to nezvrátilo základní rovnováhu.“
„Navíc by to bylo zaplaceno obrovskou politickou a finanční cenou, kterou si Česko nemůže dovolit. My potřebujeme především budovat naše konvenční kapacity, kde máme velké nedostatky,“ vysvětluje Smetana.
Kde jsou v Evropě jaderné zbraně?
V západní Evropě vlastní jaderné zbraně pouze Velká Británie a Francie, na východě kontinentu pak jen Rusko. Právě jeho zbraně by mohly být brzy umístěny v Bělorusku. Ze států Evropské unie se americké jaderné zbraně nacházejí také v Německu, Belgii, Nizozemsku a Itálii. Rozmístěné jsou i v Turecku.
A v tom spočívá největší zádrhel na straně Západu. „Americká administrativa je proti návrhům na rozšíření jaderných zbraní do dalších států. V rámci Severoatlantické aliance je proti tomu i celá řada dalších zemí. Posílení role jaderných zbraní by poškodilo současnou strategii USA, v níž se snaží nereagovat na jaderné výhrůžky Ruska.“
Podle něj je záměrem NATO, aby bylo jasně vidět, že právě Rusko je aktérem, který využívá jadernou hrozbu neuměřeně a problematicky. „Zatímco my jsme ti zodpovědní a děláme to správně. A to je důležité například směrem k zemím globálního jihu. Na podobnou iniciativu Západu by skutečně tyto země reagovaly velmi negativně.“
To, že Spojené státy americké nechtějí rozšiřovat seznam zemí, kde mají své jaderné zbraně, pak Michal Smetana dokumentoval na polském příkladu. Poláci podle něj dlouhodobě žádají o to, aby Američané v Polsku jaderný arzenál umístili.
Rozšíření jaderných zbraní nedává smysl
„Polsko se o to snaží velmi dlouho, velmi často tento požadavek zaznívá i veřejně, v polských médiích. Přitom v Polsku by to celkově dávalo mnohem větší smysl, tato země má v debatách mnohem větší politickou váhu než ČR. Ale právě Polsko bylo v tomto ohledu opakovaně odmítnuto, naposledy před pár týdny,“ vysvětluje politolog.
Rozšíření jaderných zbraní do dalších států NATO podle něj nedává smysl i z dalšího důvodu. „Pokud by byly rozmístěny jaderné zbraně v Polsku, tak jako v Německu, v Belgii nebo v Itálii, tyto zbraně by stejně Polsko nemohlo nikdy použít samo. Ve všech těchto zemích zbraně nadále zůstávají pod plnou kontrolou Spojených států.“
„Mohou být tedy použity pouze ve chvíli, kdy o tom rozhodne americký prezident. V tu chvíli teprve dá signál spojenecké zemi, že je lze použít a pokud tato spojenecká země bude souhlasit, mohou její piloti pomocí vlastních kapacit donést jadernou zbraň na cíl, na kterém se společně s NATO dohodnou,“ konstatuje politolog.
Dohoda s USA nás k ničemu nezavazuje
V českém veřejném prostoru v poslední době zaznívá argument, že česko-americká obranná dohoda, kterou tento týden schválila Sněmovna, umístění amerických jaderných zbraní v ČR umožňuje.
Michal Smetana to ale odmítá. „Dohoda nedává USA rozhodně žádné právo u nás rozmístit jaderné zbraně. Podle našeho právního řádu to není možné. To by se celý tento řád musel změnit. A Spojené státy by s tím samozřejmě musely souhlasit, což není reálné.“
Nová smlouva s USA přehledně. O základnu ani jaderné zbraně nejde |
Na pozadí těchto debat jednaly nedávno ve Vilniusu členské státy NATO na summitu mimo jiné i o posílení protivzdušné obrany. Deklaraci o společném zájmu vstoupit do evropského systému protivzdušné obrany navíc vyjádřilo i neutrální Švýcarsko a Rakousko. Politolog proto odpovídal na otázku, zda v Evropě nevzniká obdoba izraelského protiraketového systému „Iron Dome“ (v překladu „železná kopule“).
„Tento systém protivzdušné obrany chrání výrazně menší území, než je Evropa. V tomto případě vzniká zejména na základě německého plánu iniciativa, která má zjednodušit nákup, pořizování a interoperabilitu, propojenost jednotlivých obranných systémů, který má chránit evropské země jako celek,“ popisuje Smetana.
Izraelský protiraketový systém Iron Dome likviduje rakety vystřelené z Pásma Gazy. (15. listopadu 2012)
Jak by vypadal ruský útok?
Vznikla by tak propojená obranná architektura, která bude prostřednictvím původně rozdílných systémů chránit evropské země proti útokům ze vzduchu. Americké, izraelské či německé systémy totiž ne vždy dokážou mezi sebou vzájemně spolupracovat, což by se mělo změnit.
A co by podle něj mohly ochránit? Dokázaly by zničit rakety, které nesou jaderné zbraně? „Tyto systémy jsou určené pro obranu proti letectvu, raketám s plochou dráhou letu a proti taktickým balistickým střelám. Ale nejsou určené primárně k tomu, aby si byly schopny poradit například s velkými mezikontinentálními balistickými raketami, které nesou jaderné hlavice.“
„Pokud by například Rusko vypálilo z Kaliningradu taktické rakety Iskander, které by nesly jadernou hlavici, tak by například baterie Patriot mohly takovou raketu zasáhnout a zneškodnit, jakkoliv to není nikdy zaručené,“ míní Smetana.
Odpalovací vozidlo raketového kompletu Iskander-M.
„Ale pokud by se Rusko rozhodlo použít velké mezikontinentální balistické střely SS-18 Satan a zaútočit na nějaké evropské město, tak proti tomu tyto kapacity designované nejsou. Tyto rakety totiž letí příliš rychle a příliš vysoko,“ navazuje politolog.
Účinný proti mezikontinentálním balistickým raketám by mohl být částečně a teoreticky systém Arrow, případně připravovaný systém Aegis, který Američané rozmisťují částečně na moři a také v Rumunsku a v Polsku. „Ale Spojené státy dnes nemohou zdaleka říci, že tuto technologii mají perfektně zvládnutou. Dělaly řadu testů, které nedopadly úplně skvěle, účinnost je zhruba 50 procent.“
„To znamená: pokud by se Rusko rozhodlo pro tento typ útoku proti nějaké zemi, tak aktuálně neexistují kapacity, které by tomu byly schopné zabránit,“ uzavírá Smetana.
Jak vypadá aktuální situace na rusko-ukrajinské frontě? Co Rusko plánuje na severovýchodě Ukrajiny, kde má údajně kapacitu přes 100 tisíc vojáků? Jaký bude další osud wagnerovců? A k čemu posloužilo Ukrajině zničení části Kerčského mostu? I na to odpovídal Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy v Rozstřelu.
