Mexiko zahájilo v loňském roce vyšetřování celkem 33 341 případů vražd, které nejčastěji souvisely s násilím mezi drogovými kartely. Mezi oběťmi výrazně převládají muži, o život přišlo 861 žen. Je to největší zaznamenané číslo za posledních dvacet let, tedy od počátku národních záznamů. Jen od předešlého roku je to nárůst o patnáct procent.
Zatímco v roce 2017 zaznamenalo Mexiko 28 866 vražd, sousední Spojené státy řešily 17 284 případů. Mexická populace přitom čítá 130 milionů obyvatel, Američanů je ve srovnání s tím 326 milionů.
Ačkoli se Mexiko snaží dlouhodobě vypořádat s organizovaným zločinem, země prohrává na celé čáře. Místní úřady se snaží bojovat s drogovými gangy, které pašují a prodávají omamné látky především na americký trh.
Zástupci kartelů navíc čile využívají úplatkářství a zastrašování, čímž se jim daří udržet svůj vliv mezi státními zaměstnanci.
Od roku 2006, kdy vláda nasadila do boje proti pašerákům armádu, zemřelo v Mexiku více než dvě stě tisíc lidí, včetně politiků, novinářů nebo soudců. Podle stanice Deutsche Welle přitom zůstává až devadesát procent všech násilných zločinů v Mexiku bez trestu.
In Mexico, solving a murder is an exception not the rule. Cases are filed, never closed, and nothing is done to solve them. https://t.co/FKpR3A8rO9 https://t.co/TCEOsxyCeX
Mexické úřady v pondělí infromovaly také o prvním zavražděném novináři v letošním roce. Obětí je ředitel rozhlasové stanice ve státě Jižní Dolní Kalifornie Rafael Murua, kterého policie našla mrtvého poté, co obdržel několik výhružek smrti souvisejících s jeho prací. Čtyřiatřicetiletý Murua vstoupil do programu státní ochrany v roce 2017 poté, co mu vyhrožoval místní starosta.
Mexické matky prohledávají masové hroby, snaží se najít své děti |
Vláda bývalého mexického prezidenta Enriqueho Peñi Niety se sice soustředila na dopadení vůdců zločineckých gangů, podle kritiků však tato strategie pouze roztříštila kartely a vyvolala kruté boje mezi jednotlivými frakcemi. Současný prezident Obrador se naopak snaží prosadit koncepci boje za pomoci legislativy.
Obrador chce vytvořit Národní gardu, kterou mají tvořit společně vojenská a civilní policie spadající pod jedno velení ministerstva obrany. Tento krok ale mnozí kritizují s tím, že armáda by neměla zastávat roli policie. Zákonodárci v dolní části mexického parlamentu plán na vytvoření gardy podpořili minulý týden, zastánci návrhu nyní potřebují získat ještě podporu dvou třetin senátu a poloviny z dvaatřiceti mexických států.
V roce 2016 odhalili Mexičané pašerácký tunel do USA:
15. prosince 2016 |
