O výzvě francouzské vlády píše deník The Guardian.
Nejnemravnější příběh vytvořený za dobu, co je svět světem - jak se o něm vyjádřil sám autor - byl sepsán v roce 1785 drobným písmem na 12 metrů dlouhý a 11 centimetrů široký svitek papíru. Aristokrat ho ukryl do zdi své cely v pařížské Bastile, kde si odpykával trest za řadu sexuálních skandálů.
Deset dní před dobytím Bastily v červenci 1789 byl de Sade přestěhován jinam a se svitkem, který musel zanechat v pevnosti, se již nikdy nesetkal. Rukopis však pád Bastily přežil a byl prodán německému sběrateli, který v roce 1904 umožnil jeho první uveřejnění.
Svitek se pak podařilo získat rodině markýzových potomků. V 80. letech minulého století byl však ukraden a propašován do Švýcarska, kde byl prodán sběrateli erotického umění. V roce 2014 se dostal k soukromé nadaci, která ho vystavovala v pařížském muzeu u příležitosti dvoustého výročí autorovy smrti. V roce 2017 ho tehdejší francouzská ministryně kultury Françoise Nyssenová označila za národní poklad a zamezila jeho vývozu ze země.
Francouzská vláda ve své výzvě o pomoc se zakoupením svitku označila 120 dnů Sodomy za nejradikálnější a nejmonumentálnější dílo markýze de Sade, které obsahuje esenci jeho filozofie. Autoři prosby o dar také připomněli, že dílo ovlivnilo francouzské spisovatele 20. století, a vyzdvihli neobvyklou fyzickou podobu rukopisu i jeho nevšední osud.
