Mamut. Ilustrační foto

Mamut. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Mamuti měli „nemrznoucí krev“, zjistila genetická studie

  • 40
Studie kanadských a australských vědců, zveřejněná v listu Nature Genetics, zjistila, že mamuti měli nemrznoucí krev. Zajišťoval jim to speciálně přizpůsobený protein hemoglobin, který dokázal jejich těla zásobovat kyslíkem i v mrazech.

Vědci zkoumali DNA tří mamutů srstnatých starých desítky tisíc let, jejichž těla uchoval permafrost (věčně zmrzlá půda - pozn. redakce). Z mamutí DNA oddělili geny hemoglobinu a sekci DNA přeměnili na RNA, což je molekula podobná DNA a je klíčová pro produkci proteinů. Tu pak vložili do bakterie escherichia coli, která vyprodukovala mamutí protein.

"Výsledné molekuly hemoglobinu nejsou jiné, než jaké bychom získali, kdybychom cestovali zpět v čase a odebrali vzorek krve skutečného mamuta," uvedl pro server BBS News, který s informací přišel, spoluautor studie Kevin Campbell z Manitobské univerzity v Kanadě.

"Oživený" protein hemoglobinu poté vědci zkoumali a přišli na zásadní rozdíl. Mamutí hemoglobin umožňuje do krve uvolňovat kyslík i při mrazivých teplotách. To například krev nynějších slonů nedokáže.

Červené krvinky, bílé krvinky, destičky"Bylo pozoruhodné přivést k životu komplexní protein z vyhynulého živočišného druhu a objevit zásadní změny, které neexistují u žádného z žijících zvířat," dodal spoluautor studie a ředitel australského střediska pro dávnou DNA Adelaidské univerzity Alan Cooper.

Hemoglobin se nachází v červených krvinkách a má na starosti přenos kyslíku. Jeho schopnost uvolnit kyslík do tělesných tkání však s klesající teplotou ustupuje a všeobecně je v mrazech utlumena.

Mamuti takovou genetickou adaptaci v tehdejších podmínkách podle vědců potřebovali. Bez této schopnosti by totiž ztráceli v zimě více energie a museli by ji doplňovat větším množstvím potravy, míní vědci.

Předkové mamutů srstnatých i dnešních slonů pocházejí z rovníkové Afriky. Před 1,2 až 2 miliony lety se jedinci mamutí linie začali stěhovat na sever. Podle studie umožnila speciální genetická adaptace mamutím předkům využívat v dobách pleistocénu nové, chladnější prostředí.

MAMUT

Je vyhynulý rod z čeledi slonovitých a řádu chobotnatců. Mamuti měli dlouhé zahnuté kly a severské druhy dlouhé chlupy. V době ledové obývali severní, střední i západní Evropu, Severní Ameriku a severní Asii. Největší z mamutů, mamut císařský z Kalifornie v kohoutku dosahoval výšky nejméně 4 metrů a mamuti vážili i 6 až 8 tun, ale většina druhů mamutů byla velká jen asi jako dnešní slon indický.
Mamuti byli býložravci. Žili v travnatých stepích a tundrách, které v jejich době pokrývali velkou část Evropy, Asie a Severní Ameriky. Pohybovali se ve stádech podobně jako dnešní afričtí sloni. Podle sezóny migrovali na zimní a letní pastviště.
Většina mamutů vyhynula na konci poslední doby ledové. Ještě před 18 až 13 tisíci lety byly rozšířeni ve východní Sibiři, v Beringii a na Aljašce. S postupujícím odtáváním pevninského zalednění byla Beringie zaplavena mořem, čímž vznikla dnešní Beringova úžina a mamuti na obou kontinentech hojně vymírali. Úplně zde vymizeli před 10 až 8 tisíci lety.

Zdroj: wikipedia.org


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video