Čtyřletý Betrun z Kisumu v Keni měl malárii za svůj krátký život už několikrát, jeho téměř dvouletý bratr Bradley zatím ani jednou. Je totiž očkovaný, všímá si matka obou dětí Rebecca Adhiambo Kwanyaová.
Dosud jedinou schválenou vakcínu proti malárii vyvinula britská společnost GlaxoSmithKline (GSK). V pilotním programu od roku 2019 aplikovali zdravotníci 2,3 miliony dávek dětem v Ghaně, Keně a Malawi. Pilotnímu projektu předcházelo deset let klinických testů v sedmi afrických státech.
Loni tuto očkovací látku podpořila Světová zdravotnická organizace, a to i přesto, že je vakcína účinná v prevenci vážného průběhu onemocnění jen ve zhruba 30 procentech případů. Navzdory tomu jde dosud o nejúčinnější způsob, jak s malárií bojovat.
Firma GSK se zavázala k výrobě 15 milionů dávek vakcíny ročně až do roku 2028. I to je však mnohem méně, než je reálně potřeba. A v současnosti je nepravděpodobné, že by se do roku 2026 podařilo vyrobit více než pár milionů dávek ročně. S odkazem na činitele WHO, vědce a neziskové organizace na to upozornila agentura Reuters.
WHO podpořila očkování proti malárii, vývoji vakcín pomohl i covid-19 |
Mluvčí GSK uvedl, že bez podpory investorů a dárců firma není schopná vyjít vstříc očekávané poptávce po mosquirixu. Konkrétní počty však nezveřejnil. „Poptávka v příštích pěti až deseti letech pravděpodobně překoná současné predikce dodávek,“ říká také šéf sekce GSK pro veřejné zdraví Thomas Breuer.
Někteří úředníci a sponzoři přitom čekají na výsledky druhé vyvíjené vakcíny. Tu testuje Oxfordská univerzita a zatím se zdá, že bude mnohem účinnější, levnější a snazší na výrobu než mosquirix. Zatím testy oxfordské vakcíny ukazují 77procentní účinnost v období jednoho roku, pokud se dají dětem krátce před vrcholem obvyklé malarické sezony.
Podle některých vědců by i produkt od GSK mohl být účinnější, pokud by se lidem podával každou sezonu. Oxford doufá, že by schválení WHO mohl dostat rok poté, co organizaci dodá všechna potřebná data. Indický sérový institut, který pak bude tuto vakcínu vyrábět, očekává, že do konce roku 2024 bude schopný uvést na trh až 200 milionů dávek ročně.
7. října 2021 |
Na co čekáte? čílí se Afrika
Otálení sponzorů nicméně štve mnohé v Africe, kde malárie zabíjí především. Každý rok na nemoc přenášenou komáry zemře na 600 tisíc lidí – hlavně dětí – a většina z nich se narodila právě tam.
„Mosquirix má potenciál zachránit mnoho cenných životů před tím, než dorazí nová vakcína,“ podotýká Kwame Amponsa-Achiano, který vede pilotní očkovací program v Ghaně. „Čím déle budeme čekat, tím více dětí zbytečně zemře,“ dodává.
Na rozdíl od vakcíny proti covidu ve světě ovšem nepanuje takový hlad po co nejrychlejším řešení malárie. Bohatý Západ, kde obvykle farmaceutické firmy vydělají dost peněz na to, aby pak stejnou látku mohly nabídnout chudým zemím se slevou, ho nepotřebuje. Malárie tady není problém.
„Je to nemoc chudých, takže není pro trh tak zajímavá,“ potvrzuje Corine Karemaová, šéfka neziskové organizace RBM Partnership to End Malaria, která v Africe spolupracuje s tamními vládami ve snaze chorobu zastavit . „Na malárii každou minut umře jedno dítě. To je nepřijatelné,“ říká.
Představitelé WHO odhadují, že v případě čtyřdávkové vakcíny bude potřeba vyrobit zhruba 100 milionů dávek ročně, tedy dostatek pro 25 milionů dětí. Organizace by spolu s dalšími partnery měla v příštích týdnech představit kroky, díky nimž by měl být mosquirix dostupnější, píše Reuters s tím, že si za něj GSK plánuje účtovat jen 5 procent nad spočítané náklady.
Firma zmíněným třem africkým zemím darovala 10 milionů dávek, do cíle se však ještě nedostala ještě ani polovina dodávek. Podle firmy je zdržely požadavky WHO na to, aby se z tamních pilotních programů získalo více dat o bezpečnosti a účinnosti vakcíny. WHO zase tvrdí, že se otázka bezpečnosti řešila už před schválením vakcíny a že se nyní pracuje na tom, aby se rychlost dodávek podařilo zvednout.
Covid ukázal, že to jde i rychleji
Podle Mary Hamelové, která má ve WHO zavádění vakcíny na starosti, pandemie ukázala, jak rychle se umějí věci dát do pohybu, když je k tomu politická vůle a dostatek peněz. To prý boj proti malárii nikdy neměl. Mosquirix se vyvíjí už od roku 1980, zčásti také proto, jak náročný soupeř malárie je. I tak byl ovšem schvalovací proces velmi pomalý. „Udělali bychom to tak na Západě? Nevím,“ poukazuje Hamelová.
Otazník navíc visí i nad dlouhodobým financováním distribuce vakcíny. Na boj s malárií v roce 2020 odešlo celkem 3,3 miliardy dolarů, méně než polovina částky, která byla podle odhadů na léčbu nemocných, sítě proti komárům nebo insekticidy potřeba.
BioNTech chce po covidu vymýtit i malárii. Začne testovat novou vakcínu |
Samotné očkování by pak mohlo stát i přes 600 milionů dolarů každý rok. A dva hlavní sponzoři, kteří dotují vývoj a pilotní programy – nadace manželů Billa a Melindy Gatesových a Národní fond pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií – nemají v plánu financovat kromě toho i distribuci očkování. U Gatesových za tím stojí i obava z pouze 30procentní účinnosti vakcíny GSK.
Naděje nyní experti vkládají také do společnosti BioNTech, která by měla začít vyrábět vakcínu proti malárii za použití stejné mRNA technologie, na jaké spolu s Pfizerem postavila očkovací látku proti covidu-19. Testování na lidech chce firma začít koncem tohoto roku, výrobu pak v příštích letech.
Ještě než se tak stane, nedostatek vakcín postihne až 10 milionů dětí, které jsou nyní podle WHO v ohrožení. „Tuto vakcínu jsme měli mít už dávno,“ míní malijský profesor Alassane Dicko z univerzity v Bamaku, on sám vedl některá kola testování mosquirixu. „Musíme dělat víc,“ nabádá.
